V plzeňském West Parku vás přivítají tři generace jedné rodiny

16. červenec 2026

Živé muzeum Divokého západu najdete na okraji Plzně ve směru na Radčice. Rodinný podnik funguje od roku 2011. Pro jeho zakladatele Jiřího Kohouta představuje splněný sen, který spolu s ním žije celá rodina.

O historii osidlování amerického západu se Jiří Kohout zajímá po celý život. Založení West Parku v Plzni bylo logickým vyústěním jeho koníčku. Rodinný podnik vede po svém. Divoký západ prezentuje bez romantických příkras a jiných nepřesností, které lidé znají z filmů a knih.

„Naší snahou je ukazovat tuto část amerických dějin v pravém světle. Tak, jak to tehdy doopravdy bylo. Máme tady věci, které jsou přímo z doby Divokého západu, nebo k ní patří,“ provází svá slova rozmáchlým gestem.

Návštěvníci si všechno vyzkouší na vlastní kůži

Nepřikrášlený život kovbojů, zlatokopů a indiánů Jiří Kohout ve West Parku přibližuje nejen expozicí, ale také praktickými ukázkami. Vyzkoušet si tu můžete rýžování zlata, práci s lasem, házení tomahawkem i indiánské tance. Provázet a učit vás budou členové majitelovy rodiny.

„Moje děti se v prostředí amerického západu pohybují od narození. Dávno před tím, než jsme zakotvili tady. A teď s námi vystupují také vnoučata,“ říká s hrdostí ve tváři pan Jiří.

Tradici přebírají děti i vnoučata

„Pro nás to bylo naprosto přirozené a už i naše děti se tradicím Divokého západu věnují,“ potvrzuje dcera Petra, „já mám tři holčičky, bratr syna. Nás nikdo k ničemu nenutil a ani my je nenutíme. Chtějí sami, což je na tom to nejlepší.“

Svět Divokého západu můžete ve West Parku v Plzni navštívit po předchozím zavolání, nebo při některé z akcí pro veřejnost. „My tady už i bydlíme. A když člověk v tom světě bydlí, je v něm trochu uzavřený. Ale v dnešní době je to docela dobrý,“ směje se Jiří Kohout.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.