V Příchovicích je k vidění betlém řezbářky Jiřiny Andrlíkové
Doslova peklo na zahradě má Jiřina Andrlíková z Příchovic na jižním Plzeňsku. Je součástí dřevěného betlému, na kterém malířka a řezbářka pracuje už skoro 30 let. Každoročně ho vystavuje venku u svého domu od začátku Adventu až do tří králů. A podívat se na proslavené čerty Jiřiny Andrlíkové můžete i vy každý den od 10 do 19 hodin.
Peklo je jeskyně, vytvořená ze sudu a obložená kameny. Ta je nasvícená červeným světlem, které má evokovat pekelné plameny. U vchodu je zátaras z kovových řetězů před nevítanými hosty. A chybět samozřejmě nesmí ani pořádní čerti.
Poslechněte si: Příběh malířky a řezbářky Jiřiny Andrlíkové
„Je tam Lucifer, který drží knihu hříchů. V kotli je dušička. Kolem poskakují tři čerti a hned vedle hrají další tři čerti karty. Venku stojí spousta dalších zvědavců. A přímo před pekelnou branou nese čert Káču,“ popisuje řezbářka a autorka betlému Jiřina Andrlíková.
Na betlému začala Jiřina Andrlíková pracovat v roce 1989. Podle ní má betlém přibližně 150 až 160 postaviček. Většina figurek jsou odrazem běžného života a jejich výčet je pestrý. Součástí je například selský dvůr, kde jsou slepice, husy, ale vidět zde návštěvníci mohou i klasickou zabíječku. Letos řezbářka přidala k betlémské rodině dva dráteníky. Přibyla také chalupa a stodola, kterou vytvořil syn paní Andrlíkové.
„První postavičkou, kterou jsem vytvořila, byla holčička s houskou, potom holčička s košíčkem s vajíčky a ještě jedna s husou. Následovala Svatá rodina a mnoho dalších. Většina figurek je z lípy a jen několik málo z olše," uzavírá Jiřina Andrlíková.
Celý betlém je přístupný u domu Jiřiny Andrlíkové až do 6. ledna.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně