V přírodě Plzeňského kraje se čím dál častěji objevují nepůvodní druhy živočichů
Nepůvodní živočichové stále více ovlivňují ty původní v naší české krajině. Často za to přitom můžeme my – lidé.
Nebývá výjimkou, že lidé doma chovají nějaké cizokrajné zvíře. Často se ale stává, že je po čase omrzí, a nastává otázka, kam ho odložit. Zverimex nebo zoo? To jsou ty lepší varianty. Někteří lidé přerostlého miláčka bohužel prostě vypustí do volné přírody. Tam ale nemá jeho druh co dělat a jeho přítomnost může mít nedozírné následky. Pro naši přírodu jsou takové druhy velkou zátěží, především z parazitárního a infekčního hlediska.
V Plzeňském kraji se nejčastěji takto objevují nutrie říční, dále jsou to určité druhy raků, mýval, želva nádherná, norek a také nejrůznější rostliny a hmyz. „Stane se, že nám lidé nahlásí výskyt mývala. V tom případě je odkážeme na příslušné orgány, třeba na mysliveckou stráž, které mají možnost zvíře odchytit a regulovat jeho výskyt. Co se týče želvy nádherné, pokud nám ji někdo přinese, většinou ji přijmeme a situaci řešíme vlastními silami,“ říká Karel Makoň, vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů.
Například želva nádherná pochází z pomezí USA a Mexika. Odsud se dostává do míst, buď kde želvy předtím vůbec nežily, nebo kde byla dříve rozšířena želva bahenní, původní evropská želva. „Želva nádherná zde nemá predátora, konkurenci a žádné mantinely a sama je predátorem, vyžírá drobné obratlovce a bezobratlé,“ upozorňuje tiskový mluvčí plzeňské zoologické zahrady Martin Vobruba.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka