V zahradě Kinských vás čeká nejenom zeleň, ale i pozoruhodné sochy, stavby a vyhlídky na Prahu
Zahrada Kinských v Praze se rozkládá na jižním a jihovýchodním svahu vrchu Petřína. Od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí, vybudovanou za vlády „otce vlasti“ Karla IV. Na svahu kdysi rostly lesy, ve středověku pak vinice. Ve 30. letech 19. století byla zahrada upravena v anglickém stylu. Při procházce po jejích cestičkách narazíte na letohrádek, dřevěný kostelík, dvě jezírka a také nádherné vyhlídky na Prahu.
Ve spodní části zahrady nepřehlédnete Letohrádek Kinských neboli Musaion. Původně předměstskou vilu ve smyslu letního sídla, postavenou v první polovině 19. století ve stylu pozdního klasicismu. Vyprojektoval ji rakouský architekt Heinrich Koch. Její stavbu zadal kníže Rudolf Kinský, český šlechtic, rakouský diplomat a vlastenec. Od roku 1901 byla sídlem Národopisného muzea českoslovanského. Od roku 1922 zde sídlí stálá expozice etnografického oddělení Národního muzea, kde se uchovávají jedny z největších sbírek lidového umění a kultury 17. až 20. století v Evropě.
Ve stráni stojí chrám svatého archanděla Michaela, původně postavený v obci Velké Loučky u Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Pravoslavný celodřevěný roubený kostel pochází z druhé poloviny 17. století. Výzdoba tří věží kostelíku je vyvedená v bílé (víra), zelené (naděje) a červené (láska), což jsou typické barvy pro pravoslaví. V roce 1929 byl kostelík rozebrán, převezen vlakem do Prahy a zde znovu postaven. Byl to dar Rusínů Praze jako hlavnímu městu. Podkarpatská Rus tvořila v období první republiky součást Československa.
U dolního jezírka s umělým vodopádem můžeme obdivovat barokní sochu Herkula bojujícího s hydrou z konce 17. století. Přenesena sem byla z malostranské Kampy v roce 1939. Do horního jezírka byla v roce 1953 umístěna bronzová socha lachtana od Jana Laudy. Lachtan byl vytvořen už v roce 1936 v několika odlitcích. A jeden z nich zdobí právě toto jezírko.
Zahradu Kinských ohraničuje Hladová zeď. Hradba, postavená z opuky v letech 1360 až 1362, tvořila část pražského opevnění. Hladová proto, že byla stavěná v době hladomoru. Podle pověsti chtěl Karel IV. touto stavbou pomoci chudým a nezaměstnaným obyvatelům Prahy. Dá se předpokládat, že na stavbě pracovala část pražské chudiny, nicméně důvody stavby byly v první řadě strategické. Navíc hladomor propukl až během budování zdi.
Zahrada Kinských je přístupná celoročně bez omezení a zdarma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
