Varan Mitchellův: Seznamte se s jedním z nejinteligentnějších plazů

13. únor 2023

Relativně malým druhem varana je varan Mitchellův. Vidět jej můžete například v plzeňské zoologické zahradě. Sem se dostal párek těchto plazů ze zoo v Záhřebu, kam byli umístěni jedinci zabaveni z nelegálního chovu. Ačkoliv se jedná o predátora, i na něj číhá ve světě nejedno nebezpečí.

„Jedná se o opravdu malý druh, který v dospělosti dorůstá zhruba 70 cm včetně ocasu,“ sdělil na úvod chovatel plazů v Zoologické a botanické zahradě města Plzně Filip Hais, který dále pokračoval popisem varanů jako takových:

Varan Mitchellův

„Jsou to hodně aktivní ještěři vybaveni silnými drápy a ostrými zuby se silnou denní aktivitou. Rádi šplhají po různých stromech a keřích. Obecně to jsou velmi inteligentní zvířata, mezi ještěry je lze považovat za jedny z nejinteligentnějších vůbec.“

Varan Mitchellův se ve volné přírodě vyskytuje na severu a západě Austrálie, ale kvůli tomu, že se dnes jedná o kriticky ohrožený druh, bylo by velkým štěstím tohoto ještěra potkat. „V chovu jsou tato zvířata celkem raritně zastoupena, jsou v podstatě nesehnatelná. My zde momentálně inkubujeme jejich první snůšku vajec, což je velký úspěch a jsme rádi, že se u nás varanům daří,“ řekl Hais.

Toxiny v ropuše varana usmrtí

„Je to docela aktivní predátor. Víceméně vše, na co si velikostně troufne, je schopen spořádat. Jeho kořistí jsou často různé druhy hmyzu, obratlovci, vybírá také ptačí hnízda. Zároveň je tento ještěr dost vázaný na vodu, takže se živí běžně i rybami či žábami. V Austrálii je ale invazivní a dost nebezpečná ropucha obrovská, takže když varan sežere tuto ropuchu, toxiny v ní obsažené ho otráví a on následně hyne,“ uvedl zajímavý fakt chovatel.

Jakými vlastnostmi oplývá varan Mitchellův? Poslechněte si reportáž!

autor: Kateřina Dobrovolná
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.