Varroáza se dá léčit i jinak než tvrdou chemií, říká včelař. Co se mu osvědčilo?

„Léčím především organickými kyselinami – mravenčí a šťavelovou, které jsou na přírodní bázi. Kyselina mravenčí i šťavelová se dá běžně koupit a postřik se provádí dvakrát ročně. Bohužel řada včelařů podléhá masivní reklamě a dává do včelstev až devětkrát ročně zbytečné chemické přípravky, které nejenom že včelám nepomáhají, ale škodí,“ varuje včelař Kašpar a pokračuje:

„Jsem zastáncem toho, aby se včelstvo otevíralo jen v nutných případech. Zásah kyselinou mravenčí provádím jednou na konci léta. Kyselinu šťavelovou použiju před vánočními svátky, dělá se to předvánočním pokapáním. Výhodou je máločetnost zásahů. Každé otevření úlu totiž včelám naruší rovnováhu, oslabí se. A jen silné včelstvo si umí poradit se silnou náloží roztoče,“ uzavírá včelař a chemik Miloš Kašpar.

Jen silné včelstvo může účinně bojovat s roztoči|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

Pesticid proti blýskáčku včelám neprospěje

Proti škůdci blýskáčku řepkovému se podle včelaře Kašpara po celá léta používá pesticid Mavrik. „Pro nás včelaře by mělo být alarmující, že stejnou účinnou látku mají prostředky M1-AER a Gabony, které jsou stále doporučovány proti škodlivým roztočům - varroáze včel.“

Že to neprospívá vývoji plodu a celkové imunitě včelstva, je nasnadě. Nehledě na to, že roztoči získali vůči pyretroidům během let rezistenci a používání těchto „léčiv“ proti varroáze tak ztratilo opodstatnění.

Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.