Ve Svobodce se Češi a Němci znovu potkali u společného stolu

Češi a Němci se znovu potkali ve Svobodce na takzvaném Štamtiši
Češi a Němci se znovu potkali ve Svobodce na takzvaném Štamtiši

I když bydleli v sousední vesnici a skoro na sebe viděli, mluvit spolu nemohli. Desítky let je totiž dělila zadrátovaná hranice. Tuto křivdu z minulosti se lidé z Tachovska a sousedního Bavorska snaží už dva roky napravit.

Češi a Němci se pravidelně potkávají v hostinci nedaleko Tachova, při takzvaném Štamtiši. Až do nočních hodin tam pak diskutují o historii, kultuře i současnosti a procvičují jazyk svého souseda. Tentokrát sem přijel přednášet Robert Dvořák a to o Franku Kohnerovi, což byl tachovský rodák židovského původu, který v roce 1938 uprchl do bezpečí Anglie a poté do Spojených států, kde ve věku 84 let vydal knihu Tachovské historky.

Jednou z pořadatelek těchto Štamtišů je Ida Pětioká z Historického parku Bärnau-Tachov: „Štamtiš se do češtiny oficiálně překládá jako stůl stálých hostů. Je to pravidelné setkání kolegů a přátel. My to pořádáme na česko-německé úrovni.“

Setkání se pravidelně účastní i Pavel Řepa, který sem chodí nejen kvůli procvičování v němčině, ale rád se setká s milými lidmi a poslechne si zajímavá témata. Nadšená ze setkání je i Andrea Gangurová, která tu je poprvé.

Poznávat jazyk i kulturu

Z příhraničního Tirschenreutu přijíždí pravidelně Willibald Wolfram. Letos mu bude osmdesát. „Na stará kolena se učím česky. Učit se nový jazyk, poznávat jinou kulturu, jiné názory je důležité. Jedna zajímavost: hned poznám, když k nám do Tirschenreutu přijede do obchodu Češka. Ve srovnání s Němkami je lépe oblečená, lépe nalíčená a má jiný parfém,“ řekl Willibald Wolfram.

O kus dál u stolu sedí s manželem a přáteli Beate Rosner z příhraničního Münchenreuthu: „Nás sem přilákala kamarádka, která se učila česky. My říkali, ale my neumíme česky! Stejně jsme ale přijeli. Kamarádka už sem nejezdí, ale my tu zůstali a přivedli jsme další známé. Jsme tu rádi, dozvíme se něco o Česku a Češi se zase dozvědí něco o nás.“

Richard Duchek přijíždí z Tirschenreuthu. Jeho předci žili na české straně ve vesnici Branka. Učí se česky. „Rád poslouchám vaši řeč a doufám, že se budu zlepšovat. Je důležité znát alespoň částečně jazyk sousedů. Tady u Štamtiše mám české známé a známe se čím dál lépe,“ doplnil Duchek.

Další Štamtiš je naplánovaný na duben, tentokrát výjimečně ne první, ale druhou středu v měsíci.