Věčná škoda! Hájenka na Pustině je v žalostném stavu
V hájence v bývalé obci Pustina u Hartmanic bydlel lékař Zdeněk Kostrouch. Za svými pacienty jezdil nejraději na koni.
Pustina nedaleko Hartmanic bývala malou osadou o osmi domcích. Nejvíce lidí – 90 - zde žilo na přelomu 19. a 20. století. Několik z nich obývalo hájenku, která jako jediná přežila do dnešních dnů. Jedná se o jedinečnou stavbu, kterou v dobách první republiky, společně s kundratickým zámkem, koupil významný finančník František Hašek. Ten měl velmi blízko ke druhému prezidentovi Edvardu Benešovi, který na Pustinu často jezdil. Říkalo se, že právě na šumavské Pustině se tvoří republika. Zdánlivě idylické časy skončily s nástupem fašismu. Hašek se stal nepřítelem nacistů a ti ho v roce 1942 popravili. Zbytek rodiny, včetně dcery Elišky emigroval do Spojených států amerických. Po konci druhé světové války Pustina zpustla. Na začátku 50. let se celá osada nacházela v nově zřízeném vojenském prostoru Dobrá Voda, ve kterém nemohla být jiná stavení, než vojenská.
A právě v té době přichází na scénu mladý lékař Zdeněk Kostrouch, kterého hájenka doslova uhranula. Využil naplno svých konexí a budovu před jistou zkázou zachránil. V roce 1964 se do ní nastěhoval. Zdeněk Kostrouch se svou manželkou celý dům, který byl v té době už vybydlený, znovu zútulnili. Mladý doktor pak odsud vyrážel za svými pacienty do širokého okolí. Den co den, v zimě, v létě usedal do svého obstaróžního vozu Praga Picollo. Tehdy to nebyl žádný krásný veterán, ale auto k denní potřebě. Vedle lékařského vybavení jeho majitel s sebou vozil ne jedno, ale raději dvě rezervní kola – „pro jistotu, kdybychom popíchali," říkával. Až jednou mu prý kdosi řekl: „Heleďte, pane doktore, támhle máte koně, pošeptejte mu do ucha, že chcete do Záluží a on vás tam doveze.“ Toho koně doktor koupil za 520 korun. „Já zjistil, že koně jsou na Šumavě něco, co jezdí bez problémů," nechal se slyšet doktor. A tak své pacienty navštěvoval společně se čtyřnohým parťákem, kterému skoro každý den usedal na hřbet.
Druhou stránkou byl osobní život doktora Kostroucha. Jeho první žena byla také lékařka a pracovala v Kašperských horách. Každodenní dojíždění a život doslova v pustině nebylo nic pro ní a tak od manžela odešla. Ten začal žít na hájence se svojí mladou sestřičkou. Ale ani tento vztah mu nevydržel. Po odchodu do důchodu si do hájenky přivedl ještě mladší partnerku. A to byla zkáza nejen pro doktora, ale i pro Pustinu. Doktor na penzi začal žít poustevnickým životem, holdoval alkoholu a v závěru svého života na tom nebyl zdravotně dobře. Zemřel v roce 1993, ve svých 71 letech.
Po odchodu doktora Kostroucha z tohoto světa odešel život i z Pustiny. Už tak zchátralá budova přešla v rámci restitucí zpět do rodiny původního majitele, tedy do rukou Elišky Haškové Coolidge. Bohužel, současný stav hájenky nedává naději na její záchranu.
Vzpomínkou na doktora z Pustiny zůstává umrlčí prkno před hájovnou, na kterém je napsáno: Zde na Pustině žil a pracoval v letech 1964 - 1993 MUDr. Zdeněk Kostrouch, malý velký muž, doktor který přináší světlo, kapacita, zachránce, snílek, idealista, hluboce lidský člověk... Lékařská legenda Šumavy.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
