Vědci Západočeské univerzity v Plzni s kolegy z Deggendorfu vymysleli výrobu protézy ruky metodou 3D tisku

Výzkumný tým se v rámci projektu Výzkumné inovace v protetice zaměřil na elektrickou protézu poháněnou akumulátorem. A právě obal nebo takzvané lůžko ruky, ve kterém je ukrytá elektronika, díky 3D tisku získal nové vlastnosti.

„Samotné zevní lůžko protézy se tradičně vyrábí z kompozitových materiálů laminací. Proces vzniku je ale poměrně časově náročný, trvá zhruba třicet až čtyřicet hodin. Navíc při zpracování vzniká spousta ne úplně zdravého odpadu, jelikož se brousí karbon a skelná vlákna a jejich prach je do jisté míry toxický,“ vysvětluje Tomáš Tykal z firmy Protetika Plzeň, jež se na projektu podílela. Metoda 3D tisku je oproti konvenční výrobě rychlejší, čistší a více delegovaná na samotný stroj. Velkým benefitem je pak replikovatelnost výrobků.

3D tisk nabízí řadu možností designového řešení zevního lůžka|foto:ZČU

Novou protézu mohli už vyzkoušet i pacienti. Český tým spolupracoval s pětapadesátiletým Jiřím z Plzně, který přišel o pravou ruku následkem úrazu, pro německé výzkumníky prototyp testovala osmadvacetiletá Anna, jíž byla pravá ruka amputována kvůli vrozené deformitě. „Obě skupiny došly k prakticky stejnému závěru – 3D tisk se ukázal jako vhodný způsob výroby zevního lůžka protézy,“ uvádí Rita Firýtová z Fakulty zdravotnických studií, hlavního řešitele projektu. Navíc pacienti oceňovali design, lůžko totiž může vypadat třeba jako rukáv pleteného svetru.

Projekt Výzkumné inovace v protetice bude pokračovat ještě tři roky a dále se zaměří na pracovní protézy. „Pacient by měl s takovou protézou zvládnout kácet nebo sekat dříví a další podobné činnosti, takže zevní lůžko musí mít velkou výdrž a zároveň potřebujeme, aby zůstalo funkční po dobu životnosti protézy, což jsou momentálně dva roky,“ říká Rita Firýtová. Výzkumný tým se nyní snaží najít firmu, která by výsledky výzkumu převedla do praxe.