Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni vylepšují kombinézy pro motorkáře

„Na fakultě aplikovaných věd ZČU se zabýváme kombinézami, které jsou určené pro lepší bezpečnost motocyklistů. Věnujeme se materiálům, ze kterých je kombinéza vyrobená a dalším významným prvkům, jako je chránič ramene, lokte nebo kolene. Ty se snažíme namodelovat do počítače. Nasimulujeme nějakou častou nehodu, podíváme se, co se tam děje a na základě analýzy je vylepšíme, tak aby byly odolnější,“ řekl člen výzkumného týmu Radek Kottner.

Například výztuže vyrobené jen z jedné vrstvy materiálu, mohou mít podle vědců některé nedostatky. „Pěnová vrstva dobře vyhovuje při teplotách 20 °C. Často ale vidíme, že motorkáři jezdí hlavně v létě, kdy může být třeba i 40 stupňů, kdy je pěna mnohem měkčí a poddajnější, než při normálních teplotách. Potom už materiál dané situaci nevyhoví. Proto doporučujeme vrstvené chrániče, které nejsou pouze z viskoelastické pěny, ale třeba i z plastu, jenž má zajímavou strukturu a tvar,“ vysvětlil Radek Kottner.

Použité materiály musí projít řadou testů. Patří mezi ně i smykové, rázové, tlakové a trhací zkoušky|foto: Martina Klímová

Vědci chtějí zvýšit bezpečnost motorkářů

Oblek musí projít řadou testovacích procesů. „Děláme rázové zkoušky na pádových věžích, trhací zkoušky, zkoušky tlakem a smykem. Různě materiál deformujeme, abychom zjistili, kde to praská. Například trhací stroj, který umožňuje zatěžovat až do sil 50 kilonewtonů, což je 5 tun,“ popsal Kottner.

Vědci se zabývají také tvarem samotných výztuží a snaží se je měnit. „Často dochází k poranění klíční kosti, že se zlomí. Proto je potřeba mít ramenní chránič širší a více do stran. Je to jednoduché řešení, ale každý větší a širší chránič zase více překáží a hůř to vypadá, takže motorkáři často volí raději to, co není tak bezpečné,“ doplnil Radek Kottner.

Vědci z plzeňské univerzity jsou zapojeni i do mezinárodního projektu, který potrvá následující čtyři roky.