Většina turistů jen projede. Přitom nad Rejštejnem čeká jedna z nejkrásnějších vyhlídek Šumavy
Rejštejn na břehu Otavy patří mezi nejmenší města v republice. Žije zde okolo 250 obyvatel, ale mezi návštěvníky nepatří mezi ty nejvyhledávanější cíle na Šumavě. Většina lidí městem jen projede směrem na Srní, Modravu nebo na Kvildu, přitom Rejštejn se svým okolím nabízí opravdové skvosty, například Maierovu skálu.
Město Rejštejn nepatří jen mezi čtyři nejmenší města v Česku, ale i mezi ta nejstarší sídla na Šumavě. První zmínky o Rejštejnu jsou známé už z první poloviny 14. století, kdy se tu usídlili zlatokopové. O dvě století později byl Rejštejn povýšen na samostatné královské horní město. Když pak došlo k útlumu těžby zlata, zabydleli se tu skláři.
Město se rozkládá u řeky Otavy, doslova vklíněné mezi ostré svahy, ze kterých ční mnohé skalní výstupky. Jedním z nich je i Maierova skála, která se nachází na východním svahu nad obcí. Právě tady měl, podle legendy, sídlit bohatý sedlák Maier. Hospodaření mu šlo výborně a špatně se neměl, ale trpěl zlou nemocí - lakotou.
Jednou přišel do dvora starý žebrák, aby zkusil vyprosit na hospodáři nějakou almužnu. Znal Meierovu pověst lakomce a tak byl překvapen, když místo psů přilétl ze světnice celý uzlík darů. Žebrák poděkoval a v úžasu pospíchal domů, aby se rodině pochlubil s nečekaným úspěchem. Když však uzlík rozvázal, zjistil, že Maier si z něj ošklivě vystřelil. V pláténku bylo jen kamení od cesty. Žebrák se červenal a styděl, ale nejvíce jej ovládl hněv, neb takovou si nezasloužil. V rozčilení přede všemi proklel sedláka Meiera i s dvorcem, všemi jeho polnostmi a lesy. A tu se ozval na vrchu hrozný lomoz, kopec se mohutně otřásl, země popraskala a Meierův dvůr se propadl do země i se svým majitelem. Není známo, zda k úhoně přišel ještě někdo další, ale sedláka Maiera už nikdy neviděli. Snad tato událost dala vzniknout skalám i haldám kamení.
Na Maierovu skálu si můžete v pohodě vyšlápnout, jen je potřeba počítat s velkým převýšením, ale vyhlídky ze skály za tu cestu stojí. A když budete mít štěstí, narazíte na volně putující cedulku připomínající Járu Cimrmana. Stojí zde: 1. srpna 1914 Jára Cimrman, český myslitel, vynálezce, objevitel, učitel a gynekolog amatér, jen těsně minul tuto vyhlídku při cestě do Čech. Protože vzdálenost 283,941 km je v celosvětových rozměrech prakticky zanedbatelná, můžeme směle tvrdit, že největší z Čechů zde stanul.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
