Vichřice nejsou pro Šumavu velkou tragédií. Příroda se s následky vyrovná

17. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kalamity jsou v šumavských lesích přirozené

Je tomu přesně 150 let, kdy jedna přírodní síla změnila tvář Šumavy. Na konci října roku 1870 přišla do Čech velmi silná vichřice, která v Šumavských lesích způsobila rozsáhlé plochy polomů. V podstatě změnila dosavadní tvář na mnohých místech Šumavy podobně, jako o skoro 140 let později orkán Kyrill.

Vichřice v roce 1870 změnila mnohá místa k nepoznání. K další změně pak přispěla gradace lýkožrouta smrkového, která zabíjela miliony dalších stromů. Mnozí lesníci tento vývoj považovali za obrovskou tragédii a například lesmistr Josef John, který se zasadil o bezzásahovost v Boubínském pralese, pohled na ohromné plochy polomů na Boubíně neunesl a krátce po této události zemřel. Jako tragedii to líčil ve svých některých románech spisovatel Karel Klostermann a možná i díky tomu pak dnešní veřejnost může mít dojem, že po této události na Šumavě nezbyl žádný zelený strom, že se vše vykácelo a pak vysázelo – že tu prostě nezůstal žádný původní les.

„To není pravda a nikdy nebyla. I podle starých map je vidět, že spousta porostů přežila a žije dodnes," říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Navíc přirozená obnova Šumavských lesů je neskutečně rychlá – až překvapivě. Stačí se podívat na časosběrné snímky například z několika míst kolem Plešného jezera, kde za zhruba 15 let vyrostly z malých stromečků už relativně statné smrky nebo jeřáby s košatou korunou. Však také samovolná obnova je masivní – v průměru vyrůstá na jednom hektaru 6500 stromků. A tak událost z roku 1870 a léta po ní, nebo událost z roku 2007, kdy udeřil na Šumavu orkán Kyrill a následně přišla kůrovcová gradace nám ukazuje, že takové události jsou na Šumavě normální.

„Když se podíváme zpátky do minulosti, tak víme, že byla ještě možná silnější vichřice v roce 1740. Psalo se, že padla třetina lesů v Čechách. Po zhruba 150 letech se prostě opakují tyhle kalamity a musíme počítat s tím, že přijde zas," dodává Pavel Hubený.

Otázka tedy nezní – jestli nějaká silná vichřice nebo orkán přijde, ale kdy přijde a jak bude silná. V každém případě už dnes můžeme říci, že pro šumavskou přírodu to nebude znamenat nějakou tragédii, ale naopak, pro mnohé stromy, rostliny, živočichy novou šanci a příroda si s tím velmi snadno poradí.

autor: jsd | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio