Víte, z čeho jíte pizzu nebo hranolky? Někdy může jít o velmi nebezpečnou chuťovku

7. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pizza v krabici

V šesti evropských zemích, včetně ČR, proběhly laboratorní testy obalů a jednorázového nádobí, které používají mezinárodní řetězce rychlého občerstvení. Výsledky mimo jiné ukázaly, že v českém sáčku na hranolky je 85x víc nebezpečné chemikálie než v tom dánském. Proč tomu tak je?

Testy zorganizovala skupina evropských spotřebitelských a ekologických organizací. Jednalo se přitom například o obaly na hamburgery, sáčky na hranolky, krabice na pizzu apod. Zkoumání se zaměřilo na výskyt nebezpečných perfluorovaných chemikálií.

MUDr. Miroslav Šuta

Celkem 42 vzorků bylo zakoupeno v šesti evropských zemích. Kromě České republiky také v Německu, Francii, Nizozemsku, Velké Británii a Dánsku. Dvě třetiny(28) testovaných obalů vykazovaly schopnost odpuzovat tuk, tudíž byl u nich předpoklad, že budou obsahat perfluorované chemické látky užívané za tímto účelem. Třetina vzorků(14) schopnost tuk odpuzovat neměla a do testu byla zařazena s cílem posoudit nezáměrnou kontaminaci materiálů užívaných pro balení potravin.

Co jsou perfluorované chemikálie a kde se využívají?

Perfluorované uhlovodíky (PFAS) jsou člověkem syntetizované organické chemikálie, v nichž jsou vazby mezi uhlíkem a vodíkem nahrazeny vazbou uhlík-fluor. Tato vazba je velice silná, a proto jsou PFAS velmi odolné a tepelně stabilní, za běžných podmínek téměř nepodléhají rozkladu. V současné době je známo více než 4500 různých PFAS, které jsou pro své zajímavé vlastnosti využívány v různých odvětvích. Schopnosti odpuzovat vodu a tuky se využívá pro povrchovou úpravu textilií a kůží nebo v potravinářských obalech. Ale PFAS najdeme také jako aditiva v hasicích pěnách, hydraulických tekutinách nebo v lyžařských voscích, při výrobě pokovovaných předmětů, polovodičů nebo elektronických zařízení. Snad neznámější je jejich použití pro výrobu teflonu nebo goretexu.

Proč PFAS vzbuzují obavy?

Problém látek z rodiny PFAS spočívá v tom, že přetrvávají velice dlouho v životním prostředí (jsou velice perzistentní) a mají schopnost hromadit se v organismu. Dostupné studie ukazují nebo naznačují, že PFAS mohou zvyšovat riziko vzniku nemocí štítné žlázy a zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, což může vést k nemocem srdce a cév. PFAS jsou spojovány také se zvýšeným rizikem nádorů ledvin a rakoviny varlat. Dále mohou snižovat plodnost žen a vést k nízké porodní váze jejich dětí. V době pandemie covid-19 může být významné i to, že PFAS mohou ovlivňovat imunitní systém a snižovat reakci organismu na očkování.

Sáček na hranolky: V Česku 85x více PFAS než v Dánsku

Dánsko se jako jediná země v Evropě rozhodlo na základě několikaletého výzkumu zakázat od července 2020 používání PFAS v obalech na potraviny z papíru a kartonu. A dánské úřady jako vhodný indikátor stanovily celkový obsah organického fluoru. Zajímavé proto bylo srovnání tohoto parametru u sáčku na hranolky z poboček stejného mezinárodního řetězce v Česku, Velké Británii a v Dánsku. Ukázalo se, že zákazníci české pobočky měli hranolky zabalené v papíru, který obsahoval zhruba 85x více organického fluoru než obal v dánské pobočce! A sáček na hranolky z britské pobočky obsahoval dokonce ještě o něco více fluoru. Dánský příklad ukazuje, že je možné se bez PFAS obejít a při výrobě obalů na potraviny je nahradit.

Existuje bezpečná dávka PFAS?

Obsahem PFAS v potravinách se v posledních letech opakovaně zabývá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ještě v roce 2008 stanovil pro dvě nejznámější chemikálie z této skupiny tolerovaný denní příjem na 150 nanogramů na kilogram tělesné hmotnosti za den pro PFOS, respektive na 1500 ng/kg/den pro PFOA. Ale v roce 2020 byl snížen pro celou skupinu PFAS na pouhé 4,4 ng/kg/týden. A to na základě studie, která ukázala, že PFAS by mohly snižovat odpověď imunitního systému na očkování.

Během 12 let tak odborníci snížili přijatelnou denní dávku těchto chemikálií více než 2000krát! Je to podobné, jako by přijatelná dávka piva byla snížena více než 2,5 litru za týden na jediný gram. Tak dramaticky se změnil názor odborníků na nebezpečnost této skupiny chemických látek.

Vyhánění plastového čerta fluorovaným ďáblem?

V rámci průzkumu byl extrakt ze 17 obalů podroben speciálnímu testu, kterým se stanovuje schopnost chemikálií narušovat funkci štítné žlázy. A všechny tuto schopnost opravdu prokázaly. Ve 32 vzorcích bylo prokázáno značné množství perfluorovaných chemikálií. Vůbec nejvyšší koncentrace přitom rozbory nalezly v těch obalech, kterými se řetězce rychlého občerstvení pokoušejí nahradit plastové talíře, tácky či misky. Toto jednorázové nádobí bylo převážně vyrobeno z cukrové třtiny a označeno jako „recyklovatelné“ nebo „kompostovatelné“. Vzhledem velkému množství PFAS ale bohužel rozhodně nepatří ani do kompostu, ani není vhodné k recyklaci.

Čtěte také

Stopy PFAS ale test našel i ve výrobcích, kterými jsou třeba papírové nákupní tašky z recyklovaného papíru v supermarketech. Do nich pravděpodobně nebyly fluorované chemikálie přidány záměrně, ale pronikly do nich v důsledku kontaminace tiskařských barev nebo ze sběrového papíru, do kterého se mohly dostat jednorázové obaly ošetřené PFAS.

Krátký užitek nevyváží dlouhodobé škody

Organizátoři testu upozorňují, že několikaminutový užitek z PFAS během konzumace rychlého občerstvení nemůže vyvážit ani bezprostřední riziko pro zdraví spotřebitelů, ani dlouhodobé škody v důsledku kontaminace životního prostředí.

PFAS totiž jednak unikají z odhozených obalů do ovzduší a do vody, jednak představují problém pro recyklaci, protože mohou kontaminovat výrobky z recyklovaného papíru nebo kartonu. Skupina evropských zemí proto v současnosti připravuje návrh, jak používání PFAS regulovat na úrovní Evropské unie.

Kompletní výsledky evropského testu jsou k dispozici na stránce organizace Arnika.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio