Vlhčené ubrousky: Někdy problém pro pokožku, rozhodně pro kanalizaci
Dříve s sebou starostlivé babičky a maminky brávaly na cesty vlhké žínky, aby měly dětem čím utřít třeba špinavou pusu nebo ruce. V dnešní době podobnou roli plní vlhčené ubrousky, které někdy rodiče považují i za jakýsi dětský toaletní papír. Ne vždy je to ale dobrý nápad.
Na základě testů provedených například ve Velké Británii, Španělsku nebo v Dánsku spotřebitelské organizace doporučují nespoléhat se při nákupu na reklamní označení jako „sensitive“ nebo „pro citlivou dětskou pokožku“, které někdy můžete najít na obalu vlhčených ubrousků. Při jejich nákupu bychom měli pečlivě číst složení výrobku, případně se seznámit s výsledky spotřebitelských testů.
Dobrý pomocník v nouzi. Voda ale vede…
Vlhčené ubrousky mohou obsahovat parfémové a konzervační látky, které by mohly vést u dětí k rozvoji alergie. Odborníci tedy považují za vhodné v případě malých dětí jejich používání omezit. Při výměně plenek v pohodlí domácnosti se doporučuje upřednostnit použití vody a ručníku nebo flanelu. Vlhčené ubrousky je dobré si ponechat jako rezervu pro použití mimo domov a pro situace, kdy je omezený přístup k vodě. Navíc spotřebitelské organizace doporučují vyhnout se nákupu parfémovaných ubrousků, které mohou zbytečně zvyšovat riziko vzniku alergií.
Alergenní chemie: Pozor na konzervanty a parfémující látky
Z pohledu ochrany zdraví dětí mohou představovat problém hlavně některé parfémující látky, protože řada z nich patří mezi alergeny. Ale alergenní účinky mohou mít také některá konzervační činidla jako MI (methylisothiazilinon) a MTI (methylchlorisothiazolinon), jejichž použití Evropská unie reguluje. Zvláštní opatrnosti je pak třeba dbát při nákupu přes internet. Hlavně pokud e-shopy sídlí mimo Evropskou unii, mohou nabízet výrobky obsahující chemické látky, které EU už zakázala, nebo pro ně zavedla bezpečnostní limity.
Spory o fenoxyethanol
V poslední době vzbudila obavy spotřebitelských organizací látka označovaná jako fenoxyethanol. Jde o bezbarvou olejovitou kapalinu, která patří chemicky mezi aromatické alkoholy. Má široké průmyslové využití například při výrobě barviv nebo pryskyřic. Poměrně hodně se také využívá v kosmetice jako konzervační činidlo. Francouzská agentura pro potraviny, životní prostředí a bezpečnost práce ANSES doporučila, že by tato látka neměla být používána v dětských plenách a v dalších výrobcích pro malé děti. Obavu agentury vzbudila skutečnost, že podrážděná dětská pokožka v této oblasti je schopná vstřebávat tuto chemickou látku ve zvýšeném množství. Navíc se do dětského organismu může dostávat i z jiných výrobků, a proto by podle francouzských odborníků mohly být zejména děti věku do 3 let věku vystaveny větší dávce fenoxyethanolu, než kolik je považováno za bezpečné.
V rámci Evropské unie pro možná zdravotní rizika fenoxyethanolu hodnotil Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (SCCS). V roce 2016 došel k závěru, že při použití koncentrace do 1% by v kosmetice neměl představovat riziko pro děti ani dospělé. Nicméně výbor poznamenal, že se nezabýval případným vystavením z jiných výrobků než z kosmetiky. Výrobky zakoupené mimo území Evropské unie navíc toto omezení nemusí respektovat a mohou obsahovat podstatně více fenoxyethanolu.
Ani heřmánek není pro každého …
Bohužel ani populární voňavá bylinka jako heřmánek a výtažky z něj nemusí být bez problémů. Odborníci v heřmánku identifikovali mnoho desítek chemických látek s rozmanitým účinkem. To, co lidskému nosu tak libě voní, jsou přírodní aromatické látky, které však mohou mít i nežádoucí vlastnosti. Heřmánek bohužel patří mezi velmi časté alergeny, a proto spotřebitelské organizace nedoporučují ubrousky a ani další kosmetiku pro děti obsahující výtažek z heřmánku.
Použité do záchodu nepatří!
Výrobci vlhčených ubrousků obvyklé uvádějí, že základním použitým materiálem bývá směs polyetylénu a viskózy, někteří výrobci využívají bavlnu. Na rozdíl od jemného toaletního papíru se však tyto materiály ve vodě nerozpadají, a proto mohou poškodit nebo ucpat odpad nebo kanalizační systém. Proto vlhčené ubrousky rozhodně do záchodu nepatří, mají skončit v popelnici na směsný odpad. Někteří výrobci uvádějí, že jsou jejich ubrousky biologicky rozložitelné, v takovém případě je možné je vytřídit do kontejnerů na bioodpad.
Testy španělské spotřebitelské organizace OCU ukazují, že není vhodné splachovat ani vylepšené produkty některých výrobců, kteří tvrdí, že jejich náhradu toaletního papíru lze bez obav spláchnout. Kromě rizika poškození kanalizace upozornila organizace OCU také na problém, že spláchnuté ubrousky mohou do životního prostředí uvolňovat mikroplasty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.