Voda obsahuje částečky plastů a pesticidy. Přesto je momentálně kvalita pitné vody lepší než v minulém století
Informace o chemických látkách, které pronikají do vody, se na nás v poslední době valí ze všech stran. A vyvolávají dojem, že pitná voda už vlastně není pitná. Jak je to doopravdy?
MUDr. Miroslava Šutu, odborného konzultanta v oblasti ekologických a zdravotních rizik, informace v médiích nepřekvapily. „To, že se malé částečky plastů dostávají do životního prostředí, je skutečnost známá odborníkům desítky let. A už několik let se vědci zabývají problémem, že se tyto částečky plastů dostávají řekami a deštěm do moří a tam do těl mořských živočichů,“ řekl Šuta.
Samotné plasty nejsou škodlivé, nebezpečí představují přídatné chemikálie. „Plasty jsou polymery, které obvykle s živočišnými tkáněmi, buňkami nijak nereagují, což je dobrá zpráva. Ta špatná je, že do plastů se přidávají různé chemické látky, jako ftaláty, bisfenol A (BPA) atd., u kterých víme, že mají negativní dopad na živočichy i na lidský organismus,“ dodal Šuta.
Analýza Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2016 ukázala, že množství uvedených látek, které se dostává do vody a potravin, by lidem nemělo způsobovat zdravotní problémy. Zatím. Podle výsledků jiné studie bude přibližně v roce 2050 v oceánech na váhu víc plastů než ryb, pokud lidstvo nezmění svůj způsob využívání umělých hmot a dalšího nakládání s nimi.
„Mohlo by to znamenat obrovský problém hlavně pro národy, které jsou na moři závislé. Víc než miliarda lidí je životně závislá na plodech moře jako základní potravině. Jestliže by nebyly k dispozici, hrozil by hladomor,“ upozorňuje MUDr. Miroslav Šuta.
Plasty zamořují zejména povrchové vody
Jak zdůrazňuje odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik, zdaleka nejde jen o problematiku odpadů.
„Pokud pereme syntetické textilie, vlákna se odírají, uvolňují se plastové mikro- nebo nanočástice a jsou spláchnuty do potoků a řek. Vodárny díky technologiím čištění větší částice zachytí, u menších částic to jisté není. Také automobilová doprava je neustálým dodavatelem mikroplastů do ovzduší, půdy i vody, uvolňují se z pneumatik,“ doplňuje Šuta.
Povrchové i podzemní vody jsou znečištěny pesticidy
„Nedávná zpráva Českého hydrometeorologického ústavu uvádí, že přibližně v 60% sledovaných zdrojů podzemních vod byly nalezeny pesticidy, ve 40% bylo nalezeno množství nekterého z pesticidů vyšší než povoluje limit,“ vypočítává MUDr. Miroslav Šuta.
„Nejvarovnější je údaj, že zhruba u třetiny sledovaných podzemních zdrojů byl překročen limit nikoli pro jednu látku, ale pro sumu pesticidů. To by z pohledu možného účinku na zdraví mohlo představovat největší problém,“ domnívá se Šuta.
Kontaminace vod pesticidy je v první řadě výsledkem zemědělské činnosti. Ani to pochopitelně není nová záležitost.
„Lidé si to už neuvědomují, ale v době ČSSR byla spotřeba pesticidů podstatně vyšší než dnes. Výrazně poklesla po roce 1989. A i když od vstupu ČR do EU spotřeba zase pomalu roste, nejhorší pesticidy už byly zakázány. V dlouhodobém srovnání se tedy situace zlepšila,“ připomíná MUDr. Šuta.
Některé obce a města dosud mají výjimku z limitu pesticidů v pitné vodě, obvykle časově omezenou. Patřila mezi ně také Plzeň, která za více než miliardu korun modernizovala úpravnu vod, zavedla filtraci přes granulované aktivní uhlí a dnes má vodu bez pesticidů.
Obecně MUDr. Miroslav Šuta doporučuje: „Pokud nežijete tam, kde je zjištěný nějaký problém, je naprosto v pořádku pít vodu z vodovodu. Zmíněné výjimky pro pesticidy nebo i dusičnany by měly být nastaveny tak, aby voda neměla nepříznivý vliv na zdraví člověka, nicméně pro malé děti je v takovém případě lepší kupovat balenou kojeneckou vodu. Informace o kvalitě pitné vody v místě vašeho bydliště žádejte od svého dodavatele.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odveta bude. ‚Na Blízkém východě je síla důležitá karta,‘ říká analytička Kalhousová
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
Piráti přišli s návrhem na rozhýbání ekonomiky. Na prosazení svých 20 bodů ale nemají sílu ani čas
-
Špatně vyúčtované zálohy za plyn a elektřinu? V první řadě podejte písemnou reklamaci, radí odborník