Vodňanské hradby sice nikdy městečko neubránily, zato dnes jsou turistickým lákadlem

21. březen 2019
Česko – země neznámá

Historie se s jihočeskými Vodňany příliš nemazlila. Malebné městečko na břehu řeky Blanice postihly husitské války, stejně jako válka třicetiletá. Šlo sice o město královské, ale do jeho dějin nešťastně přispěli někteří šlechtici. Ekonomický úpadek Vodňan měl mimo jiné za následek, že se v podstatě až do dnešních dnů z velké části zachovalo městské opevnění. Paradoxem přitom je, že se město nikdy nikomu neubránilo - ani Rožmberkům, ani husitům, ani císařským vojskům.

Jihočeské Vodňany pravděpodobně založil Přemysl Otakar II., stejně jako nedaleké České Budějovice.  Nevíme to přesně, protože se nedochovala žádná zakládací listina, ale půdorys městečka odpovídá té době.

Městečko, které leželo na kupecké Zlaté stezce z Bavorska do Čech, bylo nejspíš už tenkrát obehnáno dřevěnými hradbami. Kamenné hradby Vodňany obkroužily později, uváděn bývá rok 1400. A až na brány se více méně dochovaly do dnešních dnů. I kvůli nim byl střed městečka vyhlášen památkovou rezervací.

Městské brány byly ve Vodňanech zbourány, stejně jako v dalších českých městech, v průběhu 19. století. Ale už sto let předtím si měšťané začali k hradbám přistavovat různé domy a přístřešky a v příkopech zřizovat zahrady. Nešlo ovšem o žádné fatální stavební zásahy. Proto můžeme dodnes obdivovat jak kamenné hradby, tak i parkány před nimi i hradní příkopy, přičemž hradní příkop na severní straně města je napájen vodou z Blanice a v minulosti sloužil i jako mlýnský náhon.

Vodňanské hradby je možné celé obejít ulicemi města. Lze také navštívit Jižní neboli Městskou baštu. Objednané skupiny si ji mohou prohlédnout od dubna do září. Během letních prázdnin je otevřeno i pro jednotlivé zájemce, a to dvakrát denně. Přístupná je ovšem pouze s průvodcem. Bašta se nachází v Jiráskově ulici, na pozemku Domova mládeže Středního odborného učiliště služeb.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.