Vodní dýmka může být zrádnější než cigarety

28. červen 2018
Kouření vodní dýmky

Uživatelé vodní dýmky uvěřili mýtu, že jejich zlozvyk škodí zdraví méně než kouření cigaret, které je u nás běžnější. Světová zdravotnická organizace ale před „šíšou“, která je i v našich zeměpisných šířkách stále populárnější, důrazně varuje. Zdravotních rizik je řada. Od nádoru plic až po přenos tuberkulózy.     

Laici k uvedenému závěru docházejí na základě domněnky, že množství škodlivin z kouře se zachytí ve vodě, kterou kouř v dýmce prochází. Při porovnání obsahu škodlivin se ale ukázalo, že vzduch vdechovaný při kouření vodní dýmky obsahuje podstatně vyšší množství celé řady chemikálií, hlavně dehtu, který se hromadí v dýchacích cestách, a oxidu uhelnatého (CO), který se velmi silně váže na červené krevní barvivo. To následně ztrácí schopnost přenášet kyslík nezbytný pro všechny orgány našeho těla.

Kouř inhalovaný z vodní dýmky obsahuje také velké množství prachových částic nebo vyšší koncentrace těžkých kovů, jako jsou olovo, arzén a chróm. Dále byly naměřeny vysoké koncentrace mnohých látek ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, například chrysenu, fenantrenu, antracenu nebo pyrenu. Řada z těchto látek patří mezi chemikálie vyvolávající rakovinu (karcinogeny) nebo poškozující dědičnou informaci (mutageny).

V případě kouření tabáku samozřejmě zplodiny obsahují také nikotin a početné studie prokazují, že vodní dýmka vyvolává závislost na nikotinu podobně jako kouření cigaret nebo fajfky.

Vliv kouření vodní dýmky na zdraví

Analýza dostupných studií ukázala souvislost mezi kouřením vodní dýmky a zvýšeným výskytem rakoviny plic, zánětů dásní a také sníženou porodní hmotností dětí, jejichž matky kouřily „šíšu“. Nedávno zveřejněné studie nalezly velmi významně zvýšené riziko onemocněním rakoviny dutiny ústní, jícnu a žaludku. Výzkumy provedené v Egyptě naznačují souvislost mezi kouřením vodní dýmky a rakovinou močového měchýře.

Studie z posledních let dále ukazují na souvislost mezi kouřením tabáku ve vodní dýmce a nemocemi dýchacího ústrojí, zejména chronickou bronchitidou. Další studie naznačují synergický negativní efekt kouření cigaret a vodní dýmky na vznik chronické obstrukční plicní choroby. A výzkum prováděný v Číně naznačuje, že podobně jako v případě cigaret je u vodní dýmky nebezpečné i pasivní kouření, tedy pokud nekuřáci pouze pobývají v zakouřených prostorách.

Další studie pak prokazují zvýšená rizika nemocí srdce a cév, například zvýšenou úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční nebo srdeční infarkt. Nedávná egyptská studie u kuřáků vodní dýmky našla souvislost s mužskou neplodností.

Nepříjemný bonus: přenos infekcí

Specifikem vodní dýmky bývá to, že ji mnohdy sdílí víc lidí, kteří se střídají ve vdechování kouře. Z toho vyplývá také zvláštní riziko spojené s přenosem infekčních nemocí. Například byl zdokumentován přenos plicní tuberkulózy ve skupině kuřáků stejné vodní dýmky. Ale americká asociace, která se zabývá nemocemi dýchacích ústrojí, upozorňuje i na rizika přenosu chřipky, oparů nebo žloutenky. A tak i jednorázová exotická zkušenost s vodní dýmkou může přivodit zdravotní problémy.

Specifika vodních dýmek

Na rozdíl od cigaret nebo běžné dýmky netvoří náplň vodní dýmky suchý tabák, ale směs vlhkého tabáku s příměsí glycerolu a melasy, což je tmavý a sladký zbytek z výroby cukru, která kouři ze „šíši“ dodává specifické nasládle karamelové aroma. Aby výrobci nalákali ke kouření na vodní dýmky zejména mladé lidí, v posledních letech na trh uvedli nové tabákové směsi s rozmanitými příchutěmi, např. jablka, melounu, ananasu nebo tropického ovoce. Nicméně náplní vodní dýmky mohou být také směsi jiných bylin než tabáku.

Trocha historie…

Kouření tzv. vodní dýmky, zvané též shisha (u nás slýcháme i šíša) nebo hookah, má několik století dlouhou tradici hlavně na Blízkém východě nebo na indickém subkontinentu. Od běžné dýmky nebo cigaret se liší hlavně tím, že kouř z hořícího tabáku prochází před vdechnutí malou nádobkou s vodou. Původ vodní dýmky není jasný. Podle jednoho z historických pramenů ji možná vynalezl indický lékař Hakim Abdul Fath na konci 16. století, který se domníval, že pokud tabákový kouř projde před vdechnutím nádobkou s vodou, stane se neškodným. Tato víra se sice později ukázala naprosto nepodloženou, ale přesto u mnohých lidí přetrvává dodnes. Mnozí kuřáci považují vodní dýmku za bezpečnější alternativu kouření cigaret. Nicméně věda prokazuje, že tomu tak není.

Rostoucí popularita v Evropě i v Česku

V posledních desetiletích se kouření vodní dýmky rozšířilo také do severní Ameriky a do Evropy, včetně České republiky. Podle průzkumu Eurobarometr se v posledních letech popularita vodní dýmky zvýšila, zejména mezi mladými lidmi ve věkové skupině 15 až 24 let. V tomto věku zhruba tři lidé z deseti kouření vodní dýmky přinejmenším zkusili, i když pravidelně ji kouří menší podíl. Z evropských zemí je podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) kouření vodní dýmky nejpopulárnější mezi mladými Lotyši, Litevci a Estonci, nicméně nejvyšší nárůst kuřáků zaznamenalo Rakousko, Česko a Lucembursko.

Zdravotním problémům kuřáků vodních dýmek nebyla v minulosti věnována taková pozornost jako zdravotním důsledkům kouření cigaret. Byla však provedena řada analýz chemických látek obsažených v kouři z vodních dýmek a existuje už i velké množství studií zdravotního stavu kuřáků vodních dýmek.