Vše nejlepší plzeňským trolejbusům! Po městě nás vozí už 80 let

Nejstarší trolejbusy, které po městě začaly jezdit, se lišily od těch dnešních zejména ovládáním: „Práce řidiče byla tenkrát opravdu kumšt, musel vědět, kdy jaký jízdní stupeň může sešlápnout, aby mu nepopadali cestující a aby vůz nezničil. Bylo to daleko náročnější na obsluhu, starší vozy byly dokonce třípedálové,“ uvedl technik elektrické dráhy Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Trnka.

Unikátní trolejbus 3TR3 ještě v minulém století jezdil v Plzni. Celkem se jich vyrobilo 34, dochovaly se zřejmě jen dva kusy|foto:Monika Červená,Český rozhlas

Letos také uplynulo 120 let od narození Františka Mlynaříka, vrchního technického rady a ředitele Elektrických podniků města Plzně, který stál u zrodu plzeňské trolejbusové dopravy. „Já bych si dovolil nazvat ho otcem plzeňských trolejbusů. Zajímal se o technologický vývoj a dění ve světě, zabýval se trolejbusovou dopravou v USA nebo třeba v Praze,“ řekl Jiří Kohout, vedoucí dopravního oddělení Plzeňských městských dopravních podniků.

Tyto trolejbusy Tr14M svezly Plzeňany naposledy 9. dubna 2018|foto:Lukáš Milota,Český rozhlas

Mlynařík chtěl zavést trolejbusovou dopravu v Plzni ještě před 2. světovou válkou, což se nepodařilo. Provoz těchto vozidel byl tedy zahájen v dubnu roku 1941. „Je obecně ustáleným příběhem, že 2. světová válka a nedostatek pohonných hmot byl hlavní příčinou zavedení trolejbusů a že za to vděčíme válečnému období, ale ono to tak tak úplně nebylo. Především za to vděčíme úsilí prvorepublikového vedení, které připravilo maximum pro to zavedení a připravilo projekty. Paradoxně tehdy úřad říšského protektora zavedení trolejbusů bránil. Viděl v něm, že spousta mědi, která byla potřeba pro válečnou výrobu, zmizí tady v ulicích pro stavbu trolejbusových tratí,“ vysvětlil okolnosti vzniku trolejbusové dopravy v Plzni Jiří Kohout.

Kudy jely první trolejbusy?

„První trať se otevřela v úseku od městských lázní, což je dnešní křižovatka U Jána, po ulici Měšťanského pivovaru, což je dnes U Prazdroje, a vedla kolem Pietasu na konečnou stanici v Doubravce na dnešním Habrmannově náměstí. Posléze se otevřela i trať na Ústřední hřbitov,“ řekl Kohout. Událost to tehdy byla veliká, nicméně větším ovacím a oslavám bránila nelehká válečná doba.

A jak je to se zastoupením ženského pohlaví za volantem těchto mohutných strojů? „V Plzni to rozhodně běžné nebylo, až v posledních letech nastala velká změna a řidiček nám skutečně přibývá, a jsme rádi, protože to jsou zodpovědné řidičky. Při zahájení provozu to ale byli samí chlapi a první řidička nastoupila až v červnu roku 1960. Byla to paní Marie Braunová,“ sdělil vedoucí dopravního oddělení PMDP.

Co popřát trolejbusům do dalších let?

„Určitě bych trolejbusům popřál, aby se jejich role v městské dopravě ještě navýšila a aby využily veškerý svůj potenciál. Trolejbusy v Plzni ještě mají hodně co říci. Dále bych přál městské dopravě v Plzni, aby přibývali cestující, aby trolejbusy a autobusy mohly rychleji a spolehlivěji jezdit podle jízdního řádu a cestující byli o to více spokojení,“ řekl Jiří Kohout.