Vychytávka nebo udělátko? Máme i jadrnější výraz

Slovem vychytávka označujeme důmyslnou pomůcku nebo praktické řešení, které nám usnadní život, třeba praktický držák na telefon, zvláštní otvírák nebo drobnou součástku, u které přesný název ani neznáme. Důležité je, že touhle věcičkou „vychytáme problém“, tedy ho vyřešíme. Mnoho věcí bereme denně do ruky a něco s nimi děláme. Něco tiskneme, posouváme, něčím točíme nebo zaklapáváme. Podle konkrétního způsobu fyzické manipulace pak dané věci také pojmenováváme, a tím vznikají výrazy jako mačkátko, šoupátko, cvakátko, hejblátko, kvedlátko nebo štěrchátko. Některá z těchto slov jsou spisovná, například tlačítko, ale většinou nejde o spisovnou slovní zásobu. Při jejich vytváření někdy hraje roli i zvuk, který při manipulaci vydávají. Náš komunikační partner nám přesto v konkrétní situaci rozumí, protože vidí, co lze zmáčknout, čím se dá pohnout nebo otočit.

Udělátko nebo divítko

Udělátko je zástupný název pro pomůcku nebo součástku, který vyjadřuje obecnou schopnost něco pomocí této věci udělat, zvládnout, ale také vlastnost tohoto předmětu – je udělaný, tedy vytvořený k tomu, aby nám posloužil v dané situaci. Žertovné divítko zase označuje neočekávaný předmět, nad kterým se podivujeme, protože nechápeme, k čemu slouží. Často se jedná o zbytečnou součást něčeho, která vyvolává spoustu otázek. Podobná slova vyjadřují zároveň i hodnocení nebo postoj mluvčích k pojmenovávané skutečnosti. Součástce, která podle našeho podezření způsobuje poruchu výrobku, se hovorově říká kazítko. Existuje pro ni i mnohem peprnější výraz kurvítko, který vyjadřuje i jistý emocionální náboj, v tomto případě rozčilení člověka, kterému se právě pokazil třeba domácí spotřebič.