Výjimka nebo vyjímka, tematický nebo tématický?
Jak je patrno z názvu jazykového koutku, řeč bude o problémech s délkou samohlásek v našem jazyce. Na první pohled délka samohlásky v češtině možná vypadá jako něco zcela triviálního a také jsme již některá slova, u nichž si nejsme délkou samohlásky jisti, v našich koutcích izolovaně dříve připomínali, ale opakované dotazy posluchačů na toto téma a stále se objevující jazykové chyby přivádějí zpět k dané problematice.
Pochybujeme však spíše v případě tvoření nových slov - na poště si říkáme: je správně odesílatel nebo odesilatel? A ovladatelný nebo ovládatelný?
V těchto případech jsou správné obě možnosti. Starší úzus - jazyková zvyklost preferovala při odvozování krácení, dnes jsou obvykle možné obě formy. Ale neplatí to vždy a jedním z frekventovaných slov, u nichž o délce samohlásky pochybujeme je výjimka. Slovo výjimka patří mezi názvy dějů a výsledků děje, tedy podstatná jména odvozená od sloves. U tohoto typu dochází k hláskovým alternacím, samohláska základu se při odvozování krátí, např. získat- zisk. U slova výjimka odvozeného od slovesa vyjímat jde o to, že se v základu mění kvantita dvou samohlásek. První samohláska se prodlužuje, druhá se krátí. Stejný proces nastává např. u slov výšivka odvozeného od vyšívat nebo výhybka od slovesa vyhýbat se. V těchto případech obvykle nepochybujeme, výjimka psaná i vyslovovaná nesprávně jako vyjímka je však stále živá.
Stejné délky samohlásek jako výjimka zachovává i přídavné jméno výjimečný. Přídavné jméno výjimečný odvozujeme z podstatného jména výjimka, délka samohlásek se nemění, stejné je to i u příslovce výjimečný.
Další frekventovanou jazykovou nesprávností je zápis slova tematický, které často vidíme s dlouhým e v kořeni, tedy jako tématický. Problémem je zde pravděpodobně vztah slov téma- základní myšlenka, předmět určitého díla, které píšeme i vyslovujeme dlouze a slova tematický. Tematický je přídavné jméno ke slovu tematika s významem soubor, okruh témat, proto tematický a tematika zapisujeme a vyslovujeme s krátkým e v první slabice.
Podobně je tomu i u vztahu slov schéma, vyslovovaného i zapisovaného s dlouhým e a přídavného jména schematický, vyslovovaného i zapisovaného krátce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
