Výraz Volky, nevolky má latina i angličtina

16. červen 2025

Možná znáte z textu písně Jiřího Voskovce a Jana Wericha David a Goliáš, kde se zpívá: „David šel do války volky nevolky“. Co to ale vlastně znamená?

O dobytek nejde – i když zvuková podoba slova „volky“ k tomuhle výkladu může svádět. Výraz volky nevolky nemá nic společného s voly ani s jejich zdrobnělinou volky, ale pochází od slova vůle. Volky znamenalo „z vlastní vůle“, zatímco nevolky „proti vůli“ – tedy nerad, nedobrovolně. Dohromady pak tohle spojení vyjadřuje stav, kdy někdo něco udělá bez ohledu na to, jestli chce, nebo nechce. Jinými slovy: David šel do války, i když se mu vůbec nechtělo – ale stejně šel, protože věděl, že nemá na výběr.

Latinská verze

Latinské nolens volens znamená doslova „nechtěje, chtěje“. Vyjadřuje stejnou situaci jako volky nevolky – tedy čin uskutečněný bez ohledu na vlastní přání. Zajímavé je, že na rozdíl od češtiny se na prvním místě v latinské frázi vyskytuje to nechtění, nevůle.

Naopak stejně jako v češtině je tato fráze utvářena v angličtině. Tam existuje slovní spojení willy-nilly. Pochází ze staroanglického will ye, nill ye, tedy „chceš, nechceš“. I tenhle výraz původně vyjadřoval donucení. V současné angličtině má ale i širší význam: může znamenat nejen „ať chceš, nebo nechceš“, ale i to, že nějaký čin nebo akce probíhá „chaoticky“, „ledabyle“, „bez plánu“, v češtině bychom mohli použít další krásné, zvukomalebné slovo, „halabala“.

Je to nejspíš všude stejné: někdy prostě musíme něco udělat, ať chceme, nebo ne, a evropské jazyky nám tuhle skutečnost názorně ukazují.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.