Výrobní keramická družstva na Plzeňsku zanikla, jejich keramika přetrvala
Kožlany, Plzeň, Kralovice, Domažlice. Keramika z výrobních družstev a dílen působících v těchto městech bývala vyhlášená, v současné době je žádaným sběratelským artiklem. Seznámit se s ní můžete v Západočeském muzeu v Plzni na výstavě Umělecká keramika na Plzeňsku 1950 – 1970.
Výstavu věnovanou umělecké keramice z druhé poloviny 20. století vyrobené na Plzeňsku pořádá Západočeské muzeum v Plzni ve spolupráci se sběratelkou Evou Martínkovou Ballovou. Z její obsáhlé soukromé sbírky pochází většina vystavených kousků.
Další exponáty jsou ze sbírkového fondu muzea a také z Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Prohlédnout si je můžete v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni do 6. září.
Sbírka Evy Martínkové Ballové je mj. výjimečná tím, že zahrnuje jeden tvar v mnoha glazurách. Na výstavě můžete obdivovat stejně tvarované vázy, konvičky, hrnky i celé nápojové soupravy v nejrůznějších barvách, od pastelových přes jásavé syté až po tmavé barvy včetně černé.
„Září to barvami i režnou keramikou, krásný pohled,“ pochvaluje si kurátorka výstavy Lenka Merglová, „všimněte si bruselského stylu z konce 50. let. Kromě toho je tady spousta informací pro zasvěcené i pro laiky.“
Kde na Plzeňsku se těžily suroviny pro výrobu keramiky? Kteří návrháři a tvůrci zde působili? Nakolik jejich tvorbu ovlivnila účast Československa na Světové výstavě Expo´58 v Bruselu? Jaká byla produkce jednotlivých výrobních družstev a dílen? Kdy vznikly a kdy zanikly? To všechno se v Západočeském muzeu v Plzni dozvíte.
Například keramická dílna Na Košutce v Plzni vyráběla i zahradní keramiku. Možná chodíte kolem komína, který se tam zachoval, ale znáte jeho historii?
Některé závody a dílny se zaměřovaly také na keramiku do architektury. Velké keramické objekty zdobily sídliště, obchodní domy, budovy celé řady institucí, parky i školní zahrady.
„Dodnes jich vydrželo minimum, pamětníci si na ně možná vzpomenou. V Plzni v Luftově zahradě nebo na Slovanech ještě najdeme pohádkové postavy Jaroslava Pleskala a Savvase Vojatzoglu. Na Borech míjíme šamotovou reliéfní stěnu Františka Pavlase,“ směruje návštěvníky i mimo muzejní zdi Lenka Merglová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
