Vyšebrodský klášter založili a opečovávali Rožmberkové. Za josefínských reforem měl však namále
Cisterciácký klášter Vyšší Brod založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka. Na jeho místě stávala kdysi prostá kaplička, k níž chodili poutníci ze široka daleka.
Pověst praví, že Vok z Rožmberka přijel kdysi ke kapličce, aby se u ní pomodlil. Při brodění Vltavy se ale málem utopil. Za záchranu života slíbil postavit na místě kaple klášter, který převzal název nedaleké osady.
Rožmberkové byli ve své době nejvýznamnějším českým šlechtickým rodem. K předním mecenášům patřil Petr I. z Rožmberka. Pro klášterní kostel opatřil deskový oltář, pozoruhodný cyklus maleb Mistra vyšebrodského oltáře. Impozantní je také zdejší hrobka Rožmberků.
Ačkoli byl klášter roku 1422 dobyt husity, k vážnějšímu poškození nedošlo. Za josefínských reforem byl tehdejší opat sesazen, zakázán příjem noviců a klášter byl určen k vymření. I tyto časy ale přečkal bez fatální újmy. Vyššímu Brodu se nevyhnulo ani rušení klášterů ve 40. letech minulého století. Řádový život se sem vrátil až roku 1990. V klášteře dnes žije komunita cisterciáků, kteří objekt postupně rekonstruují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
