Výstava v Klatovech připomíná osudy lidí popravených po atentátu na Heydricha

6. červen 2017

Sedmdesát tři popravených lidí. Takový byl dopad atentátu na Reinharda Heydricha na jihozápadě Čech. Popravčím místem se stala střelnice ve Spáleném lese u Klatov. Osudy těchto lidí připomíná nová výstava instalovaná v bývalé vězeňské kapli klatovského soudu.

První poprava ve Spáleném lese byla 31. května 1942 před desátou hodinou večerní. „První příběh bývalého štábního rotmistra československé armády Bedřicha Přethdíla z Písku, který hrál ochotnické divadlo. A právě na jedné ze zkoušek divadla pravděpodobně pronesl nějaké pozitivní věty k tomu, co se stalo 27. května v Kobylisích. Byl udán, zatčen gestapem, převezen do Klatov, odsouzen a popraven,“ řekl historik Lukáš Kopecký.

Bedřich Přetrhdílo byl jako jediný zpopelněn pod svým vlastním jménem. Ostatní už byli v kremační knize označeni pouze pojmem tělo. Součástí výstavy jsou i fotografie popravených, mezi nimiž je hodně mladých žen. „Nejmladší z nich nebylo ani 18 let a dokonce mezi nimi byly bohužel i těhotné ženy, což není specifikum jen Klatov, ale stalo se tak například i v Brně. Tím nacisté porušili veškeré své předpisy, protože říšský zákoník z roku 1877 říkal jasně, že mladiství a těhotné ženy nemají být popravovány,“ doplnil Kopecký.

Na panelech a dokumentech je možné si přečíst i poslední slova popravených, která jsou podle Lukáše Kopeckého zaznamenána díky německé pečlivosti a horlivosti

Tragicky těžko pochopitelné

Popraveni byli jednotlivci, skupiny a dokonce i celé rodiny. „Jak postupně přicházela udání, rozjížděla se i celá mašinérie poprav a skupiny se často tvořily uměle. Tady je až tragicky těžko pochopitelné, že těla mrtvým byla spalována v plzeňském krematoriu a pro Klatovský region byly jen dva dny, kdy se spalovalo. Velitel gestapa tedy musel popravy plánovat tak, jak spalovalo krematorium. A proto se vytvářely ty skupiny,“ vysvětlil Kopecký.

Na panelech a dokumentech je možné si přečíst i poslední slova popravených, která jsou podle Lukáše Kopeckého zaznamenána díky německé pečlivosti a horlivosti. O každé popravě byl vyhotoven podrobný protokol a zaslán do Prahy jako hlášení. „Klatovská švadlena Marie Pajerová, podle hlášení, například odmítla pásku přes oči a písečtí důstojníci na pokyn muže s nejvyšší hodností zařvali „Ať žije svobodná republika“, doslova tak splnili přísahu československého vojáka a padli za vlast,“ uzavřel historik Lukáš Kopecký.

Výstava je přístupná pouze o víkendech do 2. července. Vstupenku je možné zakoupit v Klatovském muzeu.

autoři: en , jik
Spustit audio