Výzkum DNA vlků využívají i chovatelé dobytka

5. červen 2022

Monitoring, tedy sledování určitého živočišného nebo rostlinného druhu, patří k základním prostředkům k poznávání života, třeba vlka obecného. Ten se na Šumavu vrátil po více než 150 letech a v mnohých lidech jeho přítomnost vyvolává strach nebo obavy. K monitoringu této šelmy se využívá nejmodernějších prostředků.

Před více než sto lety byl vlk považován za nepřítele, ale i loveckého konkurenta. I proto byl v české krajině vyhuben a lidé si oddechli. Jenže každý živočišný druh má v krajině své místo, stejně tak vlk. Dnes, kdy je tato šelma celoevropsky chráněná, se vrací do míst původního výskytu. Jenže naše společnost není zvyklá na to, že se po lesích potulují vlci. Mnozí mají strach. O to důležitější je tento druh pozorovat, sledovat, informovat o jeho šíření, ale i chování. Na Šumavě k tomu využíváme nejen osvědčené metody stopování, ale třeba i nejmodernější GPS vysílačky, které se podařilo nasadit ve formě obojku některým vlkům. V rámci rozboru DNA využíváme i pomoc kolegů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, konkrétně týmu genetického monitoringu vedeného docentem Pavlem Hulvou, který vysvětluje, k čemu rozbory vzorků DNA mohou pomoci v oboru ochrany přírody.

Výzkum vlčí DNA

„Jedna část využití výsledků je v primárním výzkumu, že se dozvíme něco o tom, jak druh funguje, jak se šíří. Ale tyto informace přecházejí do praktického managementu, protože dnes ochranáři řeší řadu otázek, které souvisí například s fragmentací krajiny s degradací habitatů a my můžeme sledovat, jak probíhá genový tok v reálné krajině, případně pokud jsou některé populace izolované, tak jestli to na ně nemá nějaký negativní vliv," vysvětluje Pavel Hulva.

Zjišťování DNA vlků, jejich porovnávání a celoevropské sdílení získaných dat pomáhají i jinak. V ryze praktické rovině, třeba v rámci potřeb chovatelů dobytka. „Co se týče praktického využití, tak protože zpracováváme stěry z kořisti ať už volně žijících kopytníků nebo pokud dojde k útoku na domácí zvířata, tak taková analýza dokáže odpovědět na otázku, jestli skutečně tím "pachatelem" byl vlk nebo například pes nebo jiné zvíře. Ale potom také pokud to byl vlk, tak zjištěním dalších podrobností se můžeme dopracovat k postupnému odhalení toho, jak k útoku došlo a co tam může hrát nějakou roli," dodává Hulva.

Takovým zjišťováním DNA se můžeme dopátrat toho, v jaké kondici je daná smečka - zda-li nedošlo například k úhynu jednoho z rodičů, tedy alfa samce nebo samice. Možnost zjišťování DNA zvířat dává opravdu netušené možnosti.

Rozvoj nanotechnologií neuvěřitelně usnadnil sekvenování velkého množství DNA. Možná starší pamatují projekt lidského genomu, což ve své době bylo něco jako cesta na měsíc. Stálo to miliardy dolarů a dnes je to možné udělat za tisícovky korun. I my takové výzkumy provádíme, jsme zapojeni do velkých mezinárodních týmů, to znamená, že čteme celé genomy těch vlků. Klasická analýza zahrnuje v podstatě jen několik diagnostických úseků z celého genomu, ale celá DNA obsahuje několik miliard písmenek, ty dnes je možné číst celé. Taková analýza pak umožňuje veliké detaily. Můžeme se například podívat, jak jsou jednotlivé populace přizpůsobené specifickým podmínkám, které panují v té části areálu, kde žijí, nebo můžeme sledovat, jak jsou přizpůsobeni na změnu klimatu, případně na krajinu, kterou člověk svojí činností přetváří," říká docent Hulva.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio