Ano, prostředí ho nadchlo, ale hned s úsměvem podotýká, že není žádný kavárenský povaleč, i když právě včera prozpíval celou noc, nesměle se omlouvá za svůj trochu unavený hlas.

Když se kavárnou nesou zvýšené hlasy návštěvníků festivalu Finále a přibývají zvuky skleniček a talířů, poprosí o ztišení. Na chvilku to zafunguje. A tak si začínám povídat s hercem, scénáristou, režisérem oper a dokumentů, zpěvákem, stepařem, tanečníkem, frontmanem kapely Melody Makers, milovníkem golfu… Vypadá to, jako by tu se mnou sedělo alespoň šest umělců, ale je tu sám.

V kavárně je o Ondřeje Havelku velký zájem - televize, novináři, fotografové -, vždy se ale s úsměvem vrací k našemu stolku, abychom si mohli zase povídat. A bylo o čem. Ondřej Havelka totiž do Plzně na Finále přivezl svůj první celovečerní režijní debut, romantický thriller Hastrman.

Jak se to všechno seběhlo, kdy přišla inspirace a v čem vidí Ondřej Havelka poslání svého filmu? Přeneste se v duchu do kavárny a poslouchejte, myslím, že vás jeho slova budou zajímat.

Věříme, že i vás film Hastrman zaujme, stejně jako autora stejnojmenné knihy Miloše Urbana. Mimochodem má vazbu k západním Čechám. Narodil se v roce 1967 v Sokolově, v 80. letech vystudoval gymnázium v Karlových Varech. A jak jste slyšeli v rozhovoru, Ondřeji Havelkovi spadl kámen ze srdce, když byl autor předlohy, která získala Magnesii Literu v r. 2001, s filmem velmi spokojený.