Z hromady kamení se stal klenot nad Berounkou. Na Krašově můžete i přespat
Hrad Krašov na severním Plzeňsku koupila parta nadšenců téměř před 100 lety jako hromadu kamení. Dnes je kulturní památkou a vyhledávaným místem. Můžete tam dokonce za určitých podmínek strávit i noc.
Zřícenina hradu Krašov se tyčí nad řekou Berounkou a už při příchodu návštěvníky přivítá nádherný výhled do krajiny. Pod hradem se klikatí řeka a okolní lesy dotvářejí romantickou kulisu. „Tohle je naše nejoblíbenější místo,“ říká Miroslav Dolejš ze Spolku pro záchranu zříceniny hradu Krašov a ukazuje na jednu ze dvou vyhlídek, které si tu lidé oblíbili. Druhá, takzvaná Libušina vyhlídka, se nachází přímo v areálu a láká k delšímu posezení.
Na rozdíl od mnoha jiných památek tady návštěvníci nenajdou pevně daný prohlídkový okruh. Hrad si můžou projít vlastním tempem a zastavit se, kde chtějí. Vstupné přitom putuje zpět do oprav, které tu probíhají prakticky nepřetržitě. Jen v posledních dvou letech se do rekonstrukce investovaly miliony korun, a to jak z vlastních zdrojů spolku, tak z dotací Plzeňského kraje nebo Ministerstva kultury.
Příběh záchrany památky se začal psát téměř před sto lety. Tehdy byl hrad zasypaný sutí do výšky několika metrů a připomínal spíš lom na kámen. Nadšenci ho postupně vykopali, opravili a z velké části znovu vystavěli. Po roce 1989 ho museli odkoupit zpět od státu, a to díky finanční sbírce mezi členy spolku. Dodnes je hrad v jejich rukou a dál ho zvelebují.
Dnes už Krašov nežije jen historií, ale i současností. Některé prostory jsou zastřešené a slouží jako zázemí pro dobrovolníky i návštěvníky. Po domluvě je možné na hradě dokonce přespat. K místu se vážou i různé pověsti – například o zakopaných stříbrných vozech nebo o černé paní. A kdo by chtěl přiložit ruku k dílu, může se zapojit do pravidelných dobrovolnických brigád.
Hrad Krašov tak dnes není jen romantickou zříceninou nad řekou, ale živým místem, o které se starají lidé s nadšením a respektem k jeho historii. I díky nim se z někdejší hromady kamení stal cíl, který stojí za návštěvu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
