Za čisté houby bez červů může počasí, ne válka na Ukrajině

15. říjen 2022

Český člověk je hloubavý, a tak se raduje z vydařené houbařské sezóny a nečervivých hub, ale zároveň se ptá: Čím to je, tolik hub a k tomu bez červů? A napadá ho, že po ostřelování ukrajinských jaderných elektráren možná unikla radiace a ta to způsobila.

Řada z nás si pamatuje havárii v jaderné elektrárně Černobyl na jaře 1986. V tom roce také rostlo hodně hub. Tehdy si to lidé spojovali se zvýšenou radiací. Podle odborníků jde ale jen o časovou shodu spolu nesouvisejících událostí, které si lidská mysl skládá dohromady. Ve skutečnosti radiace růst hub neovlivňuje.

Je pravda, že některé druhy hub mají vysokou schopnost akumulovat radioizotopy cesia 134 a 137 z jaderného spadu. V České republice však letos nebyl zaznamenán žádný mimořádný radioaktivní spad, zvýšení radioaktivity hub tedy není třeba se obávat. Ani v případě velkého radioaktivního spadu by se radioaktivita hub nezvýšila naráz, ale až v průběhu dalších let, v důsledku postupné migrace radioaktivních izotopů do hlubších vrstev půdy.

Červivosti hub zabránilo letní sucho

„Zvýšenou radiací to určitě není, že houby rostou a nečerviví. Navíc o tom, že radiace není zvýšená, nás ubezpečila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová,“ říká Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň. Za minimální červivostí hub stojí letošní suché léto.

„Do začátku září bylo obrovské sucho, vůbec nepršelo, aspoň tady na Plzeňsku, a také vůbec nerostly houby. Nasadily později než obvykle, až kolem 10. září. To už byl v útlumu hmyz, který klade vajíčka na plodnice hub, zejména mouchy bedlobytky. Když houby začaly růst ve velkém, nestačily červivět,“ vysvětluje plzeňský mykolog. Jak doplňuje, zpožděně se sice objevili slimáci, nicméně vzhledem k pokročilé roční době byli i ti v menším množství a malých rozměrů.

Jedovatost podle výskytu červů a plžů nepoznáte

„Dokonce takové houby jako pravé hřiby a ryzce borový nebo smrkový, které jsou vždycky prolezlé červy, letos byly naprosto zdravé. Takže to, co si člověk ukrojil v lese, očistil a zpracoval doma naprosto bez odpadu,“ konstatuje spokojeně Zdeněk Hájek. Zároveň vyvrací další houbařský mýtus: „Je úplný nesmysl, že červi se nepustí do jedovatých hub. Viděl jsem celou řadu smrtelně jedovatých muchomůrek zelených, ve kterých byli, a byli na nich i plži.“

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.