Za starou hospodou se skrývá jeden z nejzachovalejších pralesů Bavorska - Mittelsteighütte

26. květen 2026 16:05

Skutečný prales hned za venkovní zahrádkou hospody? I takové území existuje. A nemusíme za ním putovat nijak daleko, jen kousek za česko-německé hranice, mezi Bavorskou Železnou Rudu a Zwiessel. V malé osadě Zwieselerwaldhaus si můžete dopřát občerstvení v nejstarším hostinci Bavorského lesa a hned po té vkročit do jednoho z nejzachovalejších pralesů Bavorska – Mittelsteighütte.

Nejstarší hostinec v Bavorském lese - stále v provozu

Obec Zwieselerwaldhaus vznikla v roce 1764 jako útočiště pro poutníky na cestě do Čech, zvané Böhmweg. O necelých 70 let později v roce 1832 byla zdejšímu hostinci udělena vůbec první licence na vaření piva. Proto je zdejší hospoda považována za nejstarší hostinec v Bavorském lese. Jedná se o udržovanou stavbu, která je jednou z několika v této osadě, do které po kvalitních asfaltových silnicích mohou přijíždět auta návštěvníků nebo je tu vozí pravidelná autobusová linka. A tak možná překvapí existence 40 hektarů velkého pralesovitého zbytku, který je nejdéle chráněným pralesem v celém Bavorsku.

Ještě v 18. století plnil ten les funkci hraničního hvozdu, který měl být co nejméně prostupný, a tak se v něm nic nedělalo. Bránil Bavorsko proti případnému vpádu Čechů. Vlastnictví tohoto území totiž bylo po staletí považováno za sporné, dělali si na ně nárok jak Češi, tak Bavoři. A prales plný samovolně popadaných i úmyslně pokácených stromových velikánů, hustého podrostu a bahnitých strží by rozhodně tažení vojska zkomplikoval.

Nevypadá tak, ale toto je pozůstatek jedné velmi vzácné houby jménem ohňovec pouzarův. V Německu se vyskytuje pouze v pralese Mittelsteighütte

Teprve v 19. století se v bavorských lesích začalo systematicky hospodařit. Už tehdy si ale lesníci uvědomovali, jak cenné tohle místo je, a proto do něj nezasáhli. Naopak, začali ho chránit. Nejdříve se stalo součástí takzvaných Bahnwald, tedy chráněných lesů, které existují například ve Schwarzwaldu. Pak bylo vyhlášeno přírodní rezervací a od roku 1997 patří mezi území s nejvyšší ochranou přírody, do národního parku.

Je až neuvěřitelné, že skutečný prales může být tak blízko civilizace. Z asfaltové cesty přejdeme pár desítek metrů po udržovaném trávníku golfového střihu a vstupujeme do pralesa. Pod příkrovem hustě olistěných větví buků se rozkládá jiný svět – právě ten, který musel děsit jak poctivé pocestné, tak pašeráky. Svět, kde za každým stromem číhá potenciální nebezpečí, kde se člověk může snadno zranit, kde klopýtá přes spadané mrtvoly stromů a prodírá se neprostupnými houštinami.

Dnes pralesem vede značená, zpevněná stezka, široká přes dva metry, ze které je možné do pralesa nahlížet. Toho využívají desítky tisíc turistů ročně - na jaře, v létě, na podzim i v zimě na běžkách, protože po turistické trase se udržuje bílá stopa.

Prales Mittelsteighütte je unikátní velkou zásobou dřeva a to jak tohoto živého, tak tlejícího. Díky tomu, že se zde nikdy hospodářsky nezasahovalo, tu návštěvníci mohou dodnes obdivovat obrovské kmeny buků a jedlí. Když budou mít štěstí, tak třeba zahlédnou i vzácné puštíky bělavé, mají tady díky ponechaným zlomům velkých stromů perfektní podmínky pro život.

autoři: Jan Dvořák , iko
Spustit audio