Základem rašeliniště je rostlina rašeliník. Zadržuje obrovské množství vody
Snad každý návštěvník Šumavy navštívil jeden z nejtypičtějších biotopů tohoto pohoří – rašeliniště. Nejznámějšími jsou například Tříjezerní a Jezerní slať nebo Chalupská slať, která láká na své velké jezírku, na které jsou malé travnaté ostrůvky. Základním stavebním prvkem rašeliniště je přitom rostlina – rašeliník.
Rašeliníky patří mezi mechorosty, které jsou stále mokrému prostředí rašelinišť dokonale přizpůsobeny. Mají zvláštní schopnost na konci neustále dorůstat, zatímco spodní části odumírají, stlačují se a stávají se součástí vrstev rašeliny. Dokáží zadržovat obrovské množství vody – rostou v hustých polštářích, kterými voda vzlíná. Navíc se jejich tělo skládá ze dvou typů buněk – drobné zelené slouží pro fotosyntézu a velké prázdné buňky jako cisterny zadržují vodu.
„Rašeliník potřebuje slunce, nedaří se mu dobře v zástinu. To znamená, že v plně zapojených lesích se pomalu vytrácí. A když někde dojde k rozpadu lesa, otevře se stromové patro, tak se začne rašeliník šířit mimo rašeliniště. A v některých místech, kde nebýval pokryv rašeliníku, nebo tam byla pokryvnost minimální, začal se rozrůstat právě po té, co proběhla kůrovcová gradace," vysvětluje Lukáš Linhart, který se v rámci projektu Life for Mires – Život pro mokřady, podílí na jejich obnově na území Národního parku Šumava. K rozšiřování rašeliníku v částech lesa, které podlehly velkoplošnému rozpadu, přispívá i dřevo, které bylo ponecháno na místě k zetlení. Působí totiž jako přirozené přehrádky, které zadržují různě velké množství vody.
"Ideálně když ten kmen padne po vrstevnici, tvoří přehrážku. Všechna povrchová voda, která tam stéká se o něj zarazí, tleje tam i organický materiál, takže se tam krásně zasakuje voda a samozřejmě v průběhu času se tam dostane i rašeliník. Šíří se všemi možnými způsoby - může ho tam donést třeba jelen na paroží. Uchytí se tam a začne se přirůstat. Rašeliník dokáže svoji hmotnost zvýšit až trojnásobně během jedné vegetační sezóny.“
Rašeliníky se vyskytují i mimo Šumavu. Především na horách, kde jsou podmínky, které mu vyhovují – tedy dostatek vláhy, chladno a tak je můžeme nalézt v Krkonoších, Krušných Horách nebo v Českém lese a třeba i v Brdech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.
Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice
Komplet 3CD Vladana a Prasopes
Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.
