Zamyšlení Leo Pavláta: Židé tančí s Tórou
Včera večer začal jednodenní svátek Simchat Tora neboli svátek Radosti z Tóry.
Svátek Radosti z Tóry, který se v Izraeli slaví o den dříve než v diaspoře, oslavuje ukončení každoroční četby biblických Pěti knih Mojžíšových a zahájení nového cyklu čtení. Během bohoslužby tak na slova posledního oddílu Tóry další předčítání navazuje úvodním oddílem od „na počátku stvořil Bůh".
Symbolickým propojením počátku a konce se takto vyjevuje, že ani naučení Tóry nemají začátek a konec, že první i poslední je v ní pro člověka spjato jako věčná inspirace.
Opakující se cyklus četby, který evokuje uzavřený kruh, se pak odráží i ve zvyklosti zvané hebrejsky hakafot neboli obcházení, jež čtení z Tóry předchází. Posvátné svitky jsou vyňaty ze schrány, kde jsou uloženy, a muži s nimi v tanci sedmkrát obcházejí synagogu.
Po každém obejití předávají Tóru tomu, kdo ji dosud nedržel, aby se s ní každý mohl při obcházení radovat. Jak praví chasidské rčení: „Na Simchat Tora si svitky přejí tančit a my jsme jejich nohami." K tanci ostatně odkazuje i hebrejská Bible, když popisuje, jak rozradostněný král David před Bohem „bujaře poskakoval, točil se a skotačil".
Tanec mužů se svitky Tóry doprovázejí děti a zpěv - na nápěvy dávné i nové, z místní i vzdálené tradice. Slova opěvují Tóru, Boží pomoc a Jeruzalém, krále Davida i Šalomouna, dávají zaznít víře v budoucí shromáždění Židů v zemi praotců.
Odkazy na židovské rituální obcházení možno najít již v Bibli. Než padly hradby Jericha, Izraelité je sedmkrát obešli. V době jeruzalémského chrámu poutníci obcházeli jeho oltář. A sedmero obcházení synagogy také není jen zvláštností svátku Simchat Tora. Krátce před ním, o posledním dnu Svátku stanů Sukot, věřící rovněž obcházejí sedmkrát synagogu, tentokrát však za pronášení kajícných hymnů a proseb.
Tyto zvyklosti mají bezesporu symbolický význam: hakafa – obejití – představuje završení kruhu, a úzce tak souvisí s ideou dokonalosti stejně jako číslo sedm, s nímž je obcházení o svátku Radosti z Tóry spjato. Sedmkrát však také nevěsta při židovském sňatku obchází ženicha.
Při zasvěcení nové synagogy ji věřící sedmkrát obcházejí se svitky Tóry a sedmero obcházení provází i zasvěcení nového židovského hřbitova. A kdo má rád legendy, možná si vzpomene, že při oživování golema měl i rabi Löw sedmkrát obejít jeho ještě nehybné hliněné tělo.
Sedminásobné obcházení synagogy v tanci při svátku Radosti z Tóry naproti tomu legendou není. Prokázáno je již od 16. století, kdy tuto zvyklost zavedli kabalisté v Safedu v Zemi Izraele.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.