Zaniklá obec Lučina v Českém lese vstává z popela. Za pár let tu povede naučná stezka

17. listopad 2017

Zmizela sice z mapy, ale ne z paměti lidí. Grafenried neboli Lučina na Domažlicku patří mezi 50 zaniklých obcí v Českém lese po vysídlení Němců. Teď se stala místem česko-německého setkávání.

Čeští a němečtí dobrovolníci už v bývalé obci Lučina odkryli 10 stavení, například budovu sklárny, hospodu, řeznictví nebo některé obytné domky.


První zmínky o obci Lučina, původně bavorský Grafenried, pocházejí z roku 1282. V roce 1764 došlo k úpravě česko-bavorské hranice, kterou byla severní část vesnice připojena k Čechám. Jižní část zůstala v Bavorsku jako Untergrafenried. Podle sčítání obyvatel v roce 1930 žilo v Grafenriedu 244 obyvatel, z toho 14 Čechů. Po druhé světové válce byla drtivá většina obyvatel násilně vysídlena. Počátkem 50. let muselo obyvatelstvo v důsledku vytvoření přísně střeženého hraničního pásma odejít a obec byla zničena.

„Úplně první stavba tu byla odkrytá v roce 2011. Byl to kostel svatého Jiří, který stával na návsi. Základní kámen při vchodu do kostela je z roku 1775 a uvnitř něj v dutině byl nalezen kalíšek s mincemi z doby Marie Terezie,“ popsala Zuzana Langpaulová ze Svazku Domažlicko.

Vzpomínky, které ožívají

Na odkrývání zaniklé obce Lučina se podílejí převážně potomci původních obyvatel, kteří si ještě obec pamatují z dětství. „Pro rodáky je to jistě místo i bolestných vzpomínek, protože to je jejich domov. Nicméně teď chápeme Lučinu jako symbol česko-německého smíření, kde se potkáváme a kde vznikají přátelství,“ doplnila Langpaulová.

V řadě odkrytých domů zůstaly dokonce i původní drobné předměty či různé nářadí. „Všechno bychom tu rádi nechaly, protože to dokresluje atmosféru místa. Ty věci vypráví příběhy lidí, kteří tady žili. Jelikož by zdi vlivem povětrnostních podmínek v tomto stavu chátraly, je cílem našeho projektu, vybudovat tu naučnou stezku a současně pozůstatky objektů zajistit tak, aby vydržely co nejdéle. Hotovo by mělo být do konce srpna 2019,“ uzavřela Zuzana Langpaulová.

autoři: mkl , jik
Spustit audio