Západní Čechy v květnu 1945: Američané byli v Plzni už 6. 5., dál je politici nepustili

Podle zachovaných materiálů a výpovědí svědků se v Plzni první osvobozovací vozidla objevila ve směru od Skvrňan v osm hodin 15 minut. Byly to americké tanky z 16. obrněné divize. Odpoledne pak za nimi dorazili příslušníci 97. pěší divize. Svou pouť v Plzni zakončili vojáci slavné 2. pěší divize zvané Indian Head. První tank v ulicích města nesl jméno Calamity Jane.

Příjezdu amerických a vzápětí i belgických vojáků předcházela spontánní revoluce Plzeňanů 5. května. Ozbrojené jednotky ilegálních odbojových skupin a české policie už 5. května ráno pod vedením Revolučního národního výboru (RNV) obsadily všechny důležité objekty ve městě, ačkoli v něm bylo posádkou 7500 mužů wehrmachtu. Po opakovaných jednáních RNV dosáhl toho, že ráno 6. května podepsal vrchní velitel německých vojsk v Plzni kapitulaci a o dvě hodiny později se vzdal americkým jednotkám.

Podle vysvětlení tehdejších představitelů města přijeli Američané právě včas, neboť vojska SS, Schutzpolizei a další složky odmítly uznat protokol o příměří. Sami příslušníci pátého armádního sboru USA ve své kronice uvádějí, že vstoupili do Plzně již osvobozené silami vnitřního odporu.

Ve stejný den jako Plzeň se svobody dočkalo i další západočeské město - Karlovy Vary. Dne 6. května l945 byl v Karlových Varech ustaven Český revoluční národní výbor, který bezkonfliktně převzal správu města. Záhy do města přijely první Američané, Rudá armáda vstoupila do Karlových Varů 11. května.

Prvními Američany na území tehdejšího Československa byli průzkumníci 1. americké armády, kteří na české území vstoupili v Ašském výběžku 18. dubna 1945. Bojových akcí se na frontě dlouhé 350 kilometrů od Aše po Vyšší Brod zúčastnilo pět divizí 3. americké armády a pátý sbor 1. armády. Jako součást 3. americké armády vstoupila 1. května do Chebu i jednotka 140 čs. vojáků, která byla vyčleněna z čs. obrněné brigády bojující u Dunkerque. Američtí vojáci 21. dubna osvobodili Aš a 25. dubna Cheb. Rozhodující operace Američanů v Čechách začaly až 4. května, kdy generál Dwight Eisenhower vydal rozkaz k postupu do nitra Československa s tím, že za žádných okolností nemají překročit politiky dohodnutou linii Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice- Linec. Američané 4. května obsadili Poběžovice, Hostouň a Horušany, den poté se objevili v Domažlicích, Horažďovicích, Stříbře, Klatovech a Tachově. V průběhu 6. května obsadili mimo jiné Mariánské Lázně a území od Klatov až k Písku.

Ačkoli veškerá jednání a návrhy, podle nichž měla americká armáda pomoci při osvobozování Prahy, ztroskotala, některé americké jednotky demarkační čáru překročily. Kromě oddílu, který vyjednával v Praze, byla vyslána i zvláštní mise k jednání s velitelem skupiny německých armád Střed Schörnerem, který sídlil v lázních Velichovky u Jaroměře. Další z amerických oddílů se dostal již 6. května do Berouna, vojáci americké armády byli spatřeni mimo jiné v Žatci, Novém Strašecí či Brandýse nad Labem.

Americká a sovětská armáda se oficiálně setkaly 10. května v Borku u Rokycan. Pobyt americké armády na českém území byl ukončen ještě v roce 1945. Evakuace se uskutečnila od 20. do 30. listopadu, tedy téměř současně jako odchod sovětských vojsk. Podle dostupných údajů nelze přesně vymezit počet padlých amerických vojáků na československém území, některé prameny uvádějí, že zde položilo život asi 290 Američanů.