Západočeské muzeum má kachel z 15. století. Je na něm trochu nepovedený velbloud

19. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plzeňský velbloud na historickém kachli z roku 1434

Plzeň má ve znaku velblouda, který je vyobrazen také na kachli z poloviny 15. století, nacházející se v hlavní budově muzea v Kopeckého sadech. Kachel je součástí celých kachlových kamen.

Nejstarší vyobrazení plzeňského znaku, tedy dvouhrbého velblouda, se nachází na historickém kachli z roku 1434. Plzeňané ukořistili velblouda od husitů při jejich neúspěšném obléhání Plzně. „Při jednom z výpadů proti husitskému vojsku se jim podařilo ukořistit velblouda, kterého sirotci dostali od polského krále jako odměnu za pomoc v bojích proti řádu německých rytířů,“ vysvětlil Jiří Orna, archeolog a vedoucí Oddělení starších dějin Západočeského muzea.

Znak velblouda byl v plzeňských domácnostech velmi oblíbený a vyobrazoval se například na dlaždicích, které byly nalezeny v jednom domě v Solní ulici 12, či na hákovnicích z plzeňské městské zbrojnice.

Zvíře na kachli připomíná spíše koně s dvěma hrby

Tvůrce kachle pravděpodobně nevěděl, jak velbloud skutečně vypadá. Znázorněné zvíře připomíná spíše koně s dvěma hrby. Kachel ale není vystaven samostatně, ale je součástí kachlových kamen, která jsou sestavená na základě nálezů z plzeňských odpadních jímek. Kachlová kamna se objevují v českých zemích od konce 13. století. Výrazně tehdy zlepšovala kvalitu bydlení, protože se vytápěla z vedlejší místnosti a umožnovala čistý provoz obytné světnice.

Expozice také ukazuje, jak lidé v té době stolovali. Předvádí nejrůznější poháry, džbánky a dřevěné misky, ze kterých se kdysi jedla kaše.

autoři: Kateřina Dobrovolná , Iva Štěpánková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.