Zapomeňte na vajíčka. Kraslice vznikly úplně jinak

Původ názvu Kraslice sahá do němčiny a vychází ze slova, označujícího špičky smrků. S vajíčky tak nemá nic společného. Historie města je přitom úzce spojená s těžbou rud, která se promítla i do městského znaku s písmenem G a korunou, symbolem královského města, na které Kraslice povýšil Karel IV. v roce 1370.

Od 17. století ale těžba postupně upadala a místní obyvatelé se museli přeorientovat na jiná odvětví. Začal rozkvět řemesel, hlavně krajkářství, textilního průmyslu, výroby hraček a hudebních nástrojů.

Město podnikatelů a hudby

Právě z tohoto prostředí pak vyrůstaly i osobnosti, spojené s podnikáním a obchodem. Slavným kraslickým rodákem byl například Julius Meinl, známý obchodník s kávou a lahůdkami nebo textilní podnikatel Wilhelm Fuchs. Právě jeho rodina stála u rozvoje textilního průmyslu ve městě. „Jeho otec Johann zavedl už v roce 1862 první vyšívací stroj a Wilhelm pak převzal rodinnou firmu se svými bratry," popsala historička Jana Konopková.

8 fotografií

Význam Kraslic ale zásadně posílila výroba hudebních nástrojů, která město proslavila daleko za hranicemi regionu. „Vznikla tu i takzvaná maxi tuba, obří nástroj vysoký 2,5 m. Na tu tubu se dá hrát, ale musí na to být dva lidé, jeden fouká, druhý ovládá ten nástroj," vysvětlil Otakar Mika ze Spolku přátel města Kraslice s tím, že šlo i o tehdejší marketingový tah.

Hudební tradici podpořil i císař František Josef I., který nechal ve městě založit hudební školu. Ta přežila obě světové války a pomohla udržet výrobu nástrojů i po nich, kdy do Kraslic přišli noví obyvatelé z celé republiky.

Dnes jsou Kraslice klidným pohraničním městem a oblíbeným cílem turistů. Nabízejí zimní sporty, cyklotrasy napojené na Krušnohorskou magistrálu i řadu značených turistických cest do hor.