Zapomenutý malíř Bohumil Konečný v Západočeském muzeu

5. březen 2012
Bohumil Konečný - Bimba

Plzeňského rodáka - malíře Bohumila Konečného představuje výstava v Západočeském muzeu v Plzni. Konečného ilustrace, které podepisoval svou přezdívkou Bimba, znali a dodnes znají tisíce čtenářů časopisů Vpřed, Mladý Hlasatel nebo knížek Otakara Batličky a Jaroslava Foglara. Výstavu Zapomenutý malíř Bohumil Konečný si v Západočeském muzeu v Plzni můžete prohlédnout do 29. dubna.

Vystaveny jsou mimo jiné originální obálky knih Jaroslava Foglara spolu s desítkami dalších kreseb a mezi díly je například obálka knihy Přístav volá z roku 1942, ale také originál kresby k Foglarově knize "Náš oddíl", kterou komunistický režim zakázal vydat.

Bohumil Konečný - Bimba

Konečný, zvaný Bimba, se často věnoval ilustracím dobrodružných příběhů Otakara Batličky, Jaroslava Foglara a dalších. Málokdo ovšem ví, že právě on je jejich autorem. Často bývá zaměňován se Zdeňkem Burianem, s nímž ho pojilo přátelství.

Rychlé šípy

Nápad představit Konečného jako malíře i jako člověka vznikl před třemi lety, kdy učitelé v archivu gymnázia, kde Konečný studoval, objevili originály jeho kreseb. Konkrétně maturitní tablo s karikaturami spolužáků a také velkou karikaturu profesorského sboru z roku 1935, nazvanou Kulometná rota. Mezi soukromými sběrateli, nejčastěji z řad skautů, se podařilo objevit další kresby autora, který se v Plzni narodil v roce 1918 a zemřel v nedalekých Kožlanech v roce 1990.

Konečný neilustroval pouze dobrodružné příběhy, ale talent uplatnil i v reklamě, kterou se živil po válce. Kreslil plakáty, propagační materiály pro exportní výrobky. Ilustroval obálky časopisů Mladý Hlasatel, Vpřed a Rozruch. Jeho kariéru ovlivnila spolupráce s Petrem Sadeckým, pro něhož spolu se Zdeňkem Burianem ilustroval příběh o bojovnici Amazoně.

Pod junáckou vlajkou

Sadecký údajně kresby ukradl a emigroval s nimi na západ. Tam Amazoně přimaloval na čelo rudou hvězdu a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce zvanou Oktobriana, která se stala kultem. David Bowie o ní chtěl například natočit film, zpěvák Billy Idol si nechal na paži vytetovat její podobiznu. Pro Konečného to ale znamenalo konec kariéry, protože mu komunistický režim zakázal na řadu let publikovat.

Kresby nadchly v minulosti například Miroslava Horníčka, pochvalně se o kreslíři vyjádřil i Kája Saudek. "Konečný, to byl člověk, který uměl v roce 1937 nebo 1938 to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on," uvedl Saudek.

Výstava v Západočeském muzeu v Plzni bude otevřena do 29. dubna.