Zatímco Plzeň drží pozice, v Benešovicích na Tachovsku se slaví demografický zázrak
Západočeská metropole si dlouhodobě udržuje stabilní počet obyvatel, zatímco menší obce s dobrou dopravní dostupností zažívají výrazný procentuální růst. Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2025 vzrostla populace v obci Benešovice na Tachovsku díky migraci o deset procent během jediného roku, zatímco v krajském městě se celkový počet obyvatel téměř nezměnil.
Demografický vývoj v Plzeňském kraji ukazuje stabilní rozložení sil mezi krajským městem a jeho zázemím. Zapomeňte na zjednodušující tvrzení o postupném vylidňování městských center nebo o plošném úpadku venkovských oblastí. Data z regionu totiž ukazují mnohem vyváženější realitu. Statistické přehledy zachycují dlouhodobý trend, kdy si západočeská metropole zachovává stabilní počet obyvatel, zatímco vybrané menší obce s dobrou dopravní dostupností vykazují výrazný procentuální nárůst populace.
Když se podíváme na samotné krajské město, čísla hovoří o setrvalém stavu. Podle oficiálních statistik ČSÚ za rok 2025 zahájila Plzeň sledovaný rok s počtem 187 928 obyvatel a na jeho konci evidovala 187 863 osob, což představuje minimální úbytek o pouhých 65 lidí. Tento výsledek je dán vnitřním pohybem obyvatelstva, kdy město sice zaznamenalo přirozený úbytek, protože 1 998 zemřelých převýšilo 1 269 živě narozených dětí, tento rozdíl však téměř kompletně kompenzovala migrace. Kladné saldo stěhování dosáhlo hodnoty 664 osob, což potvrzuje, že krajské město stále funguje jako silné hospodářské a společenské centrum regionu.
Na opačné straně tohoto srovnání stojí obec Benešovice, která se nachází v okrese Tachov v těsné blízkosti dálnice D5. Na začátku roku zde žilo pouhých 255 obyvatel. Z hlediska přirozeného přírůstku byl v obci zaznamenán minimální pohyb, kdy se narodily 2 děti a 1 člověk zemřel. Hlavním faktorem růstu se stalo stěhování, díky kterému do Benešovic přibylo 30 nových rezidentů, takže celková bilance obce za rok 2025 vzrostla o 26 obyvatel. V absolutním vyjádření jde v porovnání s Plzní o nepatrné číslo, ale pro samotnou obec to znamená desetiprocentní nárůst populace během jediného roku.
Celkový obraz regionu doplňuje pohled na oblasti, které leží mimo hlavní dopravní tahy a zázemí velkých měst. Příkladem je Bělá nad Radbuzou na Domažlicku, kde statistiky ukazují odlišný vývoj. V této obci se narodilo pouhých 8 dětí, zatímco 25 osob zemřelo, přičemž celkový pokles obyvatel ještě prohloubila migrace směrem z regionu pryč. Tento stav ilustruje situaci v periferních částech kraje, odkud se obyvatelé v produktivním věku častěji stěhují za lepšími službami a prací do center nebo jejich okolí.
Reálná data ukazují, že Plzeňský kraj se rozvíjí nerovnoměrně, avšak bez dramatických zvratů. Krajská metropole si nadále pevně drží pozici hlavního demografického a ekonomického pilíře, který přitahuje obyvatele z jiných regionů i ze zahraničí. Menší obce, jako jsou Benešovice, pak dokážou efektivně využít svou polohu a nabídnout alternativu pro ty, kteří preferují bydlení mimo město. Menší sídla sice rostou rychlejším tempem v poměru k vlastní velikosti, hlavní podíl na populaci kraje však s přehledem zůstává v rukou Plzně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
