Zbývalo 5 cm a Plzeň by přišla během povodní v roce 2002 o většinu pitné vody

Mezi nejvíce postižená místa v Plzeňském kraji patřil Švihov. Voda zde začala kulminovat až 13. srpna ráno. Tok řeky Úhlavy se opíral o most. Hladina dosahovala 5 metrů. V porovnání s dnešním stavem vody v řece je to téměř o 4,30 m více.

Zatímco vodní hrad Švihov je postaven tak, aby vodě odolal a povodeň mu způsobila minimální škody, další domy ve Švihově na povodeň připravené nebyly. „14 domů se muselo zbourat. Postiženo bylo 129 nemovitostí a z toho 68 mělo vodu v obytných místnostech,“ sdělil nezávislý starosta Václav Petrus. Postiženým rodinám pomohla sbírka. Miliony, které v ní zbyly, už ale lidé nechtěli a věnovali je celému Švihovu. Chtěli, aby se postavily protipovodňové hráze.

Plzeň mohla přijít o zdroj pitné vody

Pod vodou se ocitlo také 11 % území Plzně. Za oběť vodě spadlo 22 domů. Plzeň tehdy mohla přijít o zdroj pitné vody. Dramatické chvíle zažíval dlouholetý šéf plzeňské vodárny Miloslav Vostrý. Do strojovny vodárny začala téct voda. Vojáci a hasiči pomáhali stavět hráze a přitékající vodu z povodní odčerpávat. Nakonec se vodu podařilo zastavit. Zbývalo 5 cm k tomu, aby Plzeň přišla o pitnou vodu. „Díky našemu zaměstnanci, panu Machovi, který se potopil do suterénu a otevřel tam ručně klapku, aby čerpadla mohla odčerpávat vodu, nestoupala voda rychle,“ doplnil Miloslav Vostrý.

Mezi jednu z nejvíce postižených částí Plzně patřila Roudná. Svůj domov a autoškolu musel tehdy opustit i František Šimek. Ten na vlastní oči viděl padat jeden z domů. „Teprve tehdy mi došlo, že to je nebezpečné. Vždy jsem si myslel, že voda nateče a zase vyteče, my to uklidíme a bude klid. Ale když jsem viděl padat dům, tak se mi zastavilo srdce,“ vzpomínal. Povodeň lidem podle něj paradoxně i pomohla. „Stmelilo to lidi dohromady, takže dodnes držíme pohromadě. V té době jsme si hrozně pomohli a pomáháme si i nyní,“ uzavřel František Šimek.

Radešov

Řeka Otava u šumavského kempu Radešov je nyní klidná. Před 20 lety se 12. srpna po vydatných deštích tato řeka a sousední potok proměnila v ničící živel. Dlouholetá návštěvnice kempu Jaroslava Bělohlávková vzpomíná na své zážitky z roku 2002. „Ráno jsem vylezla a prostředkem louky tekla voda. Bylo to divné, protože nikdy předtím tam voda nebyla. To už se vyléval Opolenecký potok,“ vzpomínala. Potok s řekou se slily a paní Jaroslavě voda utrhla stan a odnesla náhradní pneumatiku na karavan. Z kempu jí tehdy pomohl džíp.