Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje je zahlcena telefonáty

ZZS Plzeňského kraje v posledních dnech apelovala na pacienty s běžnými chřipkovými příznaky, aby nevolali záchrannou službu a snažil se léčbu nejdříve zvládnout sami. Nikdo, kdo však na záchrannou službu na linku 155 zavolá, nebude odmítnut. Vždy mu bude poskytnuta alespoň rada, co v určité situaci dělat. „Je pravda, že tyto hovory poskytování rad dispečink výrazně zatěžují,“ sdělil Ivo Prcín, náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pro zdravotní péči. Pacienti by se s běžnými dotazy měli obracet na své praktické lékaře.

Pokud pacient pociťuje výraznou dušnost, zadýchává se při běžné námaze, cítí bolest či tlak na hrudi, popřípadě má horečky, které neklesají ani po podání běžných léků, jež ho dokonce mohou vést k tomu, že dochází k poruše vědomí, příjmu potravy a tekutin, měl by se rozhodně obrátit na linku 155.

Výjezdů je každým rokem více

Výjezdy záchranné služby vzrůstají každý rok o 8 až 10 %. „Pokud porovnáme data za loňský a letošní říjen je zde nárůst cca 10 %,“ oznámil Ivo Prcín. Počet výjezdů však není jediným problémem. Pokud sanitka veze pacienta pozitivního na covid-19, následuje její důkladná dezinfekce a dekontaminace, která trvá asi hodinu. Po tuto dobu sanitka není schopná přivést pacienty bez příznaků covidu.

Pacienty, kteří porušují aktuální opatření, například si odmítají nasadit roušku, většinou stačí jen požádat, aby tomu tak učinili. „Všichni naši výjezdoví pracovníci jsou na výjezdech chráněni tak, aby nebyli ohroženi na zdraví, aby se prakticky nemohli nakazit,“ vysvětlil náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pro zdravotní péči Ivo Prcín.

Koronavirus se nevyhýbá ani samotným záchranářům

„Ke včerejšímu dni jsme měli 15 zaměstnanců v izolaci, u kterých bylo prokázáno onemocnění covid-19 a u dalších 40 probíhá karanténní opatření. Situaci však zatím zvládáme dobře,“ uzavřel náměstek ředitele.