Zemědělci musí obdělávat čím dál menší plochy, ministerstvo chce chránit erozí ohroženou půdu

„Máme pozemek o celkové výměře zhruba 90 hektarů, nyní ho dle nařízení vlády musíme rozčlenit na třetiny. V horní části máme pšenici ozimou, dále je tu řepka ozimá, zbytek plochy je připraven na jarní setí. To, že v každém bloku musíme mít jinou plodinu, pro nás znamená především zvýšení celkových nákladů – na naftu, opotřebení strojů i zaměstnance,“ říká agronom společnosti Třemošenská a. s. Jakub Zrostlík.

Letos Ministerstvo zemědělství zavedlo nové nařízení – dle něj nemohou zemědělci pěstovat jednu plodinu na ploše větší než deset hektarů na území silně ohroženém erozí. Jak uvádí Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva, změna se týká všech zemědělců, kteří žádají o plošné evropské dotace. Žadatelé musí větší výměry plodin rozdělit ochranným pásem širokým alespoň 22 metrů nebo na pozemku prostřídat plodin několik. Mají také možnost předělit monokulturu krajinným prvkem nebo odlišnou zemědělskou kulturou.

Více práce pro agronomy

Cílem opatření je chránit půdu před vodní erozí a zabránit smývání půdy z polí. „V Plzeňském kraji činí výměra silně erozně ohrožených pozemků skoro 25 tisíc hektarů, což je 7,5 procenta veškeré zemědělské půdy v regionu. Celkově nejvíc hektarů takových pozemků mají v Moravskoslezském kraji,“ uvádí Vojtěch Bílý.

Pro některé agronomy je ovšem čím dál složitější dělit pole na menší kousky a dodržet tak všechny předpisy. „Nesmíme mít vedle sebe třeba pšenici jarní a ozimou, nemůžeme na taková místa zasít kukuřici nebo brambory. A od letošního roku se také nesmí na jednom místě stejná plodina zopakovat dva roky po sobě,“ popisuje Kateřina Málková, agronomka společnosti Osecká zemědělská. Podle Ministerstva zemědělství je od roku 2024 v plánu další rozšíření erozně ohrožených ploch.