Zemědělci musí začít dělit velká pole ohrožená erozí

„U nás v naší oblasti na tom určitě nevidím žádné pozitivum. To, co jsme tady potřebovali, jsme si už dávno udělali. My víme, kde se to splavuje. Už dávno jsme spoustu polí zalučnili, dali jsme tam traviny a na orné půdě vojtěšku tak, aby ke splavování nedocházelo,“ řekl šéf Maňovické zemědělské Pavel Raška. Nové změny nechápe. Alespoň ne ty plošné. Úřednické rozhodnutí od stolu prý vůbec nezohledňuje specifické podmínky konkrétního území - třeba Nepomucka.

„Traktoristé si vůbec neví rady, jak to mají obdělat. Na polích se tvoří nedostupné špičky, vznikají mrtvé plochy, semeniště plevelů a musíme to dodělávat mulčovači. Takové plochy udržovat je složité a ekonomicky náročné,“ vysvětlil Pavel Raška.

Zemědělci mají dvě možnosti, jak velká pole ohrožená erozí rozdělit. Buď mezi nimi vytvoří šest metrů široký pás, kde bude například tráva nebo cesta. Druhou možností je velký lán předělit 22 metrů širokým pruhem s úplně jinou plodinou než je v okolí.

Ministerstvo bude nové nařízení kontrolovat

Erozní ohrožení se stanovuje na základě několika parametrů. „Například sklonitost pozemku, linie odtoku vody, množství a síla srážek v dané lokalitě a podobně,“ popsal mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. A zároveň dodal, že rozdělení polí na maximálně třicetihektarové pozemky se bude kontrolovat. „Ke kontrole pozemků, jejich výměry, pěstované plodiny se využívá řada metod, ať jsou to terénní inspekce, letecké snímkování nebo dálkový průzkum země.“

Maňovická zemědělská už všechna velká pole rozdělila. Ke snížení eroze to ale podle Pavla Rašky nepomůže. Přitom řadu protierozních opatření už zemědělci musí dodržovat. Pokud tedy chtějí získat dotaci. „Musíme dodržovat osevní postupy, někde neořeme, používáme jen podrývání, abychom zabránili erozi,“ říká Raška.

I Osecká zemědělská už své největší pozemky rozdělila. Její šéf Jaroslav Šíma je k této novince smířlivý, i když se prý zemědělcům prodraží. „Točení na souvratích a ježdění na pole bude víc a budou jiné plodiny. Já to beru jako daň zemědělství. Obecné povědomí je, že velké lány ničí planetu, ale to je přehnané. Od 90. let se ztratilo tolik orné půdy, a to nikdo neřeší. A přitom jsou to třeba betonové plochy, které zahřívají planetu mnohem víc než šedesátihektarové pole s pšenicí,“ dodal Jaroslav Šíma.

Od nového roku tedy musí zemědělci rozdělit na menší maximálně 30 hektarů velké plochy ty pozemky, které jsou ohrožené erozí. Na stole je ovšem další návrh - podle něj by se od roku 2021 týkalo rozdělení na menší pole absolutně všech pozemků.