Zemská jubilejní výstava se konala právě před 130 léty

Akce probíhala ve dnech 15. května až 18. října 1891. Původně byla plánována jako všeobecná zemská výstava, avšak pro bojkot německých podnikatelů v Čechách se stala přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu a české podnikavosti. Návštěvníci se mohli seznámit se stavem české průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, s ovocnářstvím, vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a dalšími odvětvími hospodářství. Výstava obsahovala i průmyslové expozice strojírenské, hornické, sklářské či průmyslové chemie. Část výstavy byla zaměřena také na společenskou stránku života v Čechách, na zdravotnictví, zemské korporace a spolky, výtvarné umění i archeologické vykopávky.

Na poslední chvíli, teprve tři měsíce před zahájením byl do výstavní koncepce zahrnut i národopis, reprezentovaný především expozicí tzv. České chalupy. Šlo o skutečné stavení podle návrhu architekta Antonína Wiehla a jeho spolupracovníků. Předlohou jim byla lidová architektura z Turnovska. Mezi tvůrci podoby a programu České chalupy nechyběli Alois Jirásek či Jan Koula. Stavení bylo umístěno napravo od hlavního vchodu do výstaviště.

Jak vypadala Česká chalupa? Trojboký dvůr uzavírala dřevěná hradba s bránou a brankou pro pěší, jež byly kryty šindelovou stříškou; před vstupem do dvora byla studna s rumpálem. Vpravo od brány stálo trojdílné roubené selské stavení s předzahrádkou a včelínem. Zadní část dvora tvořil roubený objekt pro výstavní účely, k němu v pravém rohu přiléhal výměnek s připojeným chlívkem s pultovou stříškou. Opodál stál sloupový holubník.

Impuls k Národopisné výstavě 1895

Výstavní výbor svěřil stavbu tesařskému mistru A. Kubešovi za 3 000 zlatých. Předměty na výstavu lidového výtvarného umění a zařízení interiéru byly získávány dary a výpůjčkami z regionů. Městské muzeum v Jindřichově Hradci např. zařídilo interiér selské světnice z jihovýchodních Čech. V obílené místnosti s trámovým stropem a pecí s kachlovými kamny byly různé druhy lidového nábytku, nádobí a náčiní i předměty spojené se zvykoslovím. Figuríny ve světnici byly oblečeny do blatského kroje. Také ostatní části České chalupy sloužily k expozičním účelům. Prezentovaly selský nábytek, kroje, nářadí a náčiní. Mimo prostory České chalupy v severní galerii Průmyslového paláce pak byly ještě vystaveny krojové součástky (hl. výšivky), lidový šperk a lidové výtvarné umění. Nečekaný úspěch České chalupy v roce 1891 byl jedním z hlavních podnětů k uspořádání Národopisné výstavy českoslovanské, která v Praze proběhla o čtyři roky později, roku 1895.

Idealizovaná lidová architektura České chalupy a celý její výstavní koncept vzbudily velký zájem zejména u návštěvníků z venkova, kteří si poprvé uvědomili cenu pro ně dosud všedních, zde s pietou vystavených předmětů. Mnozí z návštěvníků však podle ohlasů v tisku postrádali pravidelné hudební produkce lidových zpěváků a muzikantů. Přesto však na výstavě v roce 1891 živá vystoupení zcela nechyběla. Hráli zde i dudáci Hynek Kaňák z Plzně a František Kestler z Vejprnic. Jak dokládá rukopis z archivu národopisného oddělení Západočeského muzea, účinkovali zde i žáci obecné školy z Křimic. Zpívali původně svatební lidovou píseň Andulko z Koterova, ve druhé sloce s aktualizovaným textem: Namaž si, Honzíčku, bič, / pojedeme do Křimic, / ze Křimic do Prahy / do české výstavy.

Památka na výstavu 1891

18. října byla Jubilejní zemská výstava ukončena. Zúčastnilo se jí přes dva a půl miliónů návštěvníků. Česká chalupa byla rozebrána, její zařízení vráceno majitelům nebo postoupeno Českému muzeu. Z tehdy realizovaných projektů dodnes stojí budova Průmyslového paláce nebo Křižíkova fontána. V rámci výstavy byly také zprovozněny dvě nové pozemní lanovky, na Letnou a na Petřín, stejně jako Petřínská rozhledna a – jako vůbec první v Čechách – elektrická dráha na Letné.