Znáte tajemství betlémů a jejich tvůrců?

17. prosinec 2014

Se současnými Vánoci je neodmyslitelně spojený ozdobený stromek se spoustou dárků. Mnohem starším symbolem našich nejoblíbenějších svátků jsou však jesličky či betlémy, idealizovaná zobrazení výjevu narození Ježíše Krista.

Stavění velkých figurálních betlémů v chrámech během vánočních svátků je v českých zemích doloženo už v 16. století. Tehdy se prostřednictvím jezuitů a františkánů rozšířilo z Itálie do střední a částečně i západní Evropy. Konkrétně v Praze o nich prameny hovoří poprvé v roce 1562.

Trvalo pak poměrně dlouho – až do josefínských reforem – než se betlém stal výrazem vpravdě lidové zbožnosti. Konkrétně šlo o důsledek císařského zákazu vystavování jesliček v kostelích z let 1782–1804. Ten totiž paradoxně způsobil vzrůst obliby zmenšených verzí betlémů z nejrůznějších materiálů v měšťanských i selských domácnostech.

Přivýdělek příbramských horníků

Na vzrůstající lidovou oblibu betlémů ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století odpověděli v Čechách a na Moravě domáčtí výrobci a vzniklo tak nové odvětví zabývající se sériovou výrobou betlémových figurek. Zvlášť některá střediska nebo oblasti prosluly specifickými tvary. Řemeslná zručnost výrobců byla pochopitelně větší, pokud se už dříve sezónně zabývali třeba hračkářstvím.

Příbram a okolí měly pro rozvoj betlémářství dobré podmínky i vzhledem k blízkosti proslulého poutního místa na Svaté Hoře. Svoji roli hrála také sociální nejistota zdejších horníků, častých výrobců sériových betlémů. Už z počátku 19. století se dochovala torza jejich výrobků vyřezávaných ze dřeva. V posledních desetiletích 19. století se však v Příbrami a okolí rozvinula výroba betlémů lisovaných z těsta nebo papírové či sádrové masy.

Rodinná tajemství

Proces zhotovení figurek příbramských betlémů začínal vytvořením formy, kdy se do hrnčířské hlíny otiskl ze dřeva vyřezaný model. Kadlub se pak vypálil a před naplněním hmotou vytřel olejem. Jednu ze směsí pro zhotovení příbramských figurek tvořila podřadná žitná mouka, sádra, hrušková drť a klihová voda. Užívaly se ale i recepty s jinými přísadami - jejich znalost výrobci chránili jako rodinné tajemství.

Figurky se za vlhka vyklopily z forem a sušily na vzduchu. Značná poptávka po betlémech s lisovanými figurkami vedla k rozmachu výroby. Prodávaly se nejen v Příbrami a na Svaté Hoře, ale i na mikulášských trzích v Praze, Plzni a dalších městech. Z desítek tisíc kusů takto zhotovených postav se jich ale do dnešních dnů dochovalo vzhledem k použitému materiálu jen velmi málo.

Z Orlických hor až do Ameriky!

Lesní bohatství, zručnost při práci se dřevem, omezené zdroje obživy a blízké poutní místo Hora Matky Boží znamenaly vhodné podmínky pro sériovou výrobu betlémů také v okolí Králíků na Orlickoústecku. Koncem 18. století se zdejší obyvatelé věnovali výrobě vyřezávaných betlémů, které obchodníci dodávali i do zahraničí.

V první polovině 19. století byly rozhodujícím obchodním artiklem skříňové betlémy, cenově dostupné pouze zámožnějším zájemcům. Postupně se sezónní výrobou figurek zabývalo až 600 domácích dílen. Na konci 19. století v kraji působilo devět obchodníků a každý z nich odebíral zboží asi od 60 výrobců.

Pro figurky králických řezbářů byly otevřené trhy ve Vídni, Krakově, Vratislavi, Lipsku i Drážďanech. Setkávali se s nimi návštěvníci slavných poutních míst na Hostýně, Velehradě, Vambeřicích i v Čenstochové. Podle některých zpráv se kralické betlémy objevily až v Americe.

Domácí manufaktura

Technologie výroby králických betlémů není složitá. Spíše jde o zručnost a cit pro materiál. Jako surovina se používalo měkké dřevo, nařezané do špalíků přibližně ve velikosti budoucích postav. Ve vřelé vodě se zbavilo smoly a po usušení bylo připraveno ke zpracování. Řezbářskými noži různé velikosti se ze špalíků vyřezávala hlava, trup a nohy postaviček, ruce se přilepovaly. Na některé detaily oděvu se používal i papír.

Až posud to byla spíše mužská práce. Malování figurek obstarávaly ženy, používaly temperové nebo olejové barvy jasných tónů (zvlášť oblíbená byla zelená i odstíny fialové nebo růžové). Velikost figurek se pro jednotlivé betlémové soubory pohybovala od 2 do 15 centimetrů. Vedle biblických postav byla betlémská scéna zaplněná i figurkami obyvatel měst a venkova různých profesí i společenského postavení.

Tradice pokračuje

Mezi dvěma světovými válkami nastal v českých zemích útlum masové produkce betlémů. Jedním z důvodů byla i širší nabídka zaměstnání v textilních továrnách a strojních pilách. Po roce 1945 vyřezával právě na Králicku figurky už jen jediný výrobce. Přesto i dnes ve vyhlášených betlémářských oblastech za velkého zájmu zákazníků tradice pokračuje.

Poslechněte si Špalíček lidových písní Zdeňka Vejvody věnovaný betlémům a betlémářům!

Zdroj: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (Praha 2007); Jiřina Hánová – František Valena: Betlémy (Praha 2002); Luboš Kafka – Tomáš Petráň: Betlémáři (Praha 2009)

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.