Zneužití dotace na půlmiliardovou zakázku. V kauze inovačního parku v Buštěhradě padlo další odvolání

Podnikatel Jiří Mráček, právník Vladimír Ludvík a firma Strojírenský vědeckotechnický park (SVTP) Buštěhrad. Ti všichni si na konci srpna vyslechli verdikt Městského soudu v Praze, který je uznal vinnými z manipulace se zakázkami a z poškození finančních zájmů Evropské unie se škodou asi 230 milionů korun.

Jak serveru iROZHLAS.cz potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig, proti verdiktu se zatím neodvolal pouze jeden obžalovaný – podnikatel a bývalý jednatel vědeckotechnického parku Jiří Mráček. Tomu soud vyměřil trest osmi let vězení. Mráček musí také uhradit peněžitý trest 12,5 milionu korun.

SVT, Strojírenský vědeckotechnický park, Buštěhrad.|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Server iROZHLAS.cz ho zastihl po telefonu. Na položené otázky, proč se proti rozsudku nakonec neodvolal, ale neodpověděl. „Nebudu to komentovat. Děkuji a na shledanou,“ reagoval pouze.

Naopak zbylí dva obvinění verdikt nepřijali a opravný prostředek využili. Hned v srpnu se odvolal právník Vladimír Ludvík, který působil v dodavatelské firmě, která se podílela na výstavbě a vybavení parku. Společně s tehdejším jednatelem Strojírenského vědeckotechnického parku Buštěhrad Mráčkem měli podle soudu záměrně jeho jednotlivé náklady předražovat a následně si je nechávat formou dotací proplácet.

Na poslední chvíli se podle mluvčího Weniga odvolala také přímo firma Strojírenský vědeckotechnický park Buštěhrad. Podle otevřené soudní databáze podala opravný prostředek teprve 9. listopadu. Stanovisko společnosti se ale získat nepodařilo. Jak už totiž dříve informoval server iROZHLAS.cz, firma je od konce minulého roku v konkurzu a její bývalý management v ní už nepůsobí.

To ostatně potvrdil i bývalý ředitel parku Jan Malina. „Už mám ukončenou pracovní smlouvu. Spolupracuji ale s nástupcem insolvenční správkyně. Pomáhám mu ještě, když potřebuje vědět, kde se co nachází, jak to tam bylo historicky. Jsem s ním v kontaktu prakticky každý týden. Jde spíše o technické záležitosti,“ vysvětlil s tím, že majetek parku aktuálně spravuje právě insolvenční správkyně.

SVT, Strojírenský vědeckotechnický park, Buštěhrad.|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Insolvenční řízení zahájilo město Kladno, kterému park dlužil asi 2,5 milionu korun za neplacený poplatek za vodné a stočné. K řízení se pak připojily na dvě desítky dalších věřitelů a dluh tak podle posledních údajů v insolvenčním rejstříku dosahuje vyšších stovek milionů korun.

Firma v kauze vystupovala samostatně, nezávisle na svém bývalém majiteli a soud jí původně vyměřil desetiletý trest ve formě zákazu přijímání dotací a subvencí. Verdikt by i bez opravného prostředku neměl podle insolvenční správkyně Martiny Jinochové Matyášové zájmy věřitelů ovlivnit.

„Samotné rozhodnutí o vině dlužníka jako právnické osoby může mít pro insolvenční soud svůj význam při posuzování poctivého záměru dlužníka v jeho snaze o reorganizaci. Ani v tom případě si ale nedovedu představit, že by byl reorganizační plán dlužníka založen na dotacích ve smyslu uloženého trestu,“ vysvětlila serveru iROZHLAS.cz.

Oběma případy odvolání se bude podle mluvčího Weniga zabývat Vrchní soud v Praze.

‚Rozsudek je přiléhavý‘

S výsledkem soudu je naopak spokojený státní zástupce Jan Krestýn. Jak vysvětlil serveru iROZHLAS.cz, verdikt považuje za přiléhavý, a proto ho přijal.

„Je třeba doplnit, že předmětný rozsudek je i v plném souladu s obžalobou, a to jak ohledně popisu skutku, tak ohledně právní kvalifikace,“ vysvětlil Krestýn.

Podle státního zástupce byla přitom kauza náročná zejména kvůli velkému počtu protikladných znaleckých posudků, se kterými se musel soud vypořádat. Ty měly určit, zda stroje pořízené do vědeckotechnického parku byly skutečně předražené a zda obžalovaní podnikatelé nastavili podmínky tak, aby mohla být vybrána pro jejich dodávku pouze firma Vladimíra Ludvíka.

„Tedy zda došlo k nedůvodnému navýšení ceny, dále lhůty dodání těchto strojů, to je zda relativně krátká lhůta dodání mohla mít diskriminační povahu. A funkční povahy těchto strojů, tedy zda povaha těchto strojů umožňovala, aby v zadávacím řízení bylo umožněno dílčí plnění či zda dodávku strojů musel realizovat pouze jeden dodavatel,“ popsal Krestýn.

Podle něj se soud vypořádal se spornými otázkami z jeho pohledu adekvátně. „Přesně označil skutečnosti, proč některé posudky považuje za nevěrohodné, a naopak u kterých shledal důvody k nim přihlédnout,“ doplnil.

Případ elitních detektivů

Případ problematické dotace pro vědeckotechnický park řešili od roku 2016 elitní detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Dotaci na výstavbu a vybavení měl park získat z evropských fondů, což serveru iROZHLAS.cz potvrdila už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Právě pracovníci resortu průmyslu a obchodu na místě prováděli také kontrolu, jejíž závěry předali finanční správě. Ta následně začala poskytnutou dotaci vymáhat zpět formou zajišťovacího příkazu.

Že došlo k trestnému činu, potvrdil poprvé srpnový rozsudek Městského soudu v Praze. Všem třem obžalovaným se přitom podařila prokázat vina. Jiří Mráček byl odsouzen na osm let vězení, Vladimír Ludvík na šest let vězení a parku soud zakázal na deset let žádat o dotace.

Jak Mráček, tak i Ludvík pak měli podle soudu společně nahradit také vymáhanou škodu přesahující 229 milionů korun, a to včetně zákonného úroku z prodlení, který se vypočítává za každý rok od 2. února 2020. Náhradu této škody požadovala podle zjištění serveru iROZHLAS.cz finanční správa ve spojení s ministerstvem financí.

„Ministerstvo záležitost řeší z pohledu poškození finančních zájmů Evropské unie a finanční úřad z pohledu porušení rozpočtové kázně,“ popsal dříve mluvčí resortu financí Tomáš Weiss.

Důsledkem pro Mráčka a Ludvíka měl být také zákaz činnosti ve funkcích statutárních orgánů v obchodních korporacích a družstvech a v obdobných funkcích. Zatímco v případě Mráčka by mohl být verdikt konečný, protože se proti němu neodvolal, Ludvíkovi může trest ještě změnit právě Vrchní soud v Praze.

INOVAČNÍ PARKY V ČESKU

* Během let 2007–14 získalo dotaci na provoz*, rozšíření nebo výstavbu 55 vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů nebo inovačních center. Období udržitelnosti projektů bylo 10 let. V období od roku 2014 pak získalo dotaci 35 subjektů. Udržitelnost je mezi 5–15 lety. Pět projektů dotovaných vědeckotechnických parků období udržitelnosti nesplnilo a skončilo.

 *Výše poskytnutých dotací se liší podle vyhlášené výzvy a podporovaných aktivit. V některých výzvách dosahuje podpora až 300 milionů korun. Průběžně je z dotací provozováno pět vědeckotechnických parků – průměrná výše poskytované dotace činí 2,2 milionu korun.

*data ministerstva průmyslu a obchodu