Zvířata na Šumavě jsou pečlivě zaznamenávána v digitalizované databázi

31. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tetřev hlušec na Modravsku

Podrobný a dlouhodobý monitoring na Šumavě, je základem práce ochranářů. Je důležité vědět, jak se například vyvíjí populace chráněného tetřeva nebo tetřívka a na základě sesbíraných dat pak provádět nutná opatření, nebo vyhodnocení v rámci třeba povolení nové turistické stezky. 

Monitoring na Šumavě a zaznamenávání nálezů tzv. pobytových znaků do nejrůznějších databází, prošlo na Správě Národního parku Šumava dlouhým vývojem. Dnes už je databáze centralizovaná a záznamy jsou plně digitalizované. A právě díky desítkám let kdy se na Šumavě sbírají data, můžeme vyhodnocovat například to, jak se vyvíjí populace nejrůznějších druhů zvířat, brouků, motýlů, rostlin nebo ptáků.

„Třeba víme, že před čtyřiceti, padesáti lety tady nebyl vůbec hýl rudý a pak najednou začal létat z Indie. A začal se téměř masově objevovat. Teď ta populace klesá, ale pořád se ještě objevuje. Takže díky monitoringům víme, že populace těchto druhů nejsou úplně stabilní, že se zvětšují a třeba můžeme odhadnout jestli ta odchylka v posledních deseti až dvaceti letech je jenom v rámci oscilace nebo už ztráty toho druhu," popisuje výsledky a dlouhodobých sledování jednoho konkrétního druhu ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Důležité jsou ale i krátkodobé monitoringy, které nám řeknou, jaké druhy a kde se aktuálně vyskytují. Příkladem může být monitoring bobra evropského.

„K určitému času se po celé Šumavě rozejde třeba 50 lidí, kteří mapují vše s bobrem a my jsme z toho shcopni zjistit kde je, jak se chová, jsme z toho schopni vydedukovat i populační hustotu. Je to důležité pro rozhodování Správy v tom, jak se máme na jeho ochranu zaměřit nebo jak se máme zaměřit na management toho území. Klíčové je to u druhů, kteří jsou na hranici vymření. Typický příklad je tetřev nebo tetřívek, jejichž velikost populace je tak malá, že permanentně hrozí lokální vymření. V tomto případě potřebujeme opravdu pořád sledovat, jak se ta populace chová.“

Správa Národního parku je povinná každý druh chránit a rozhoduje o opatřeních, omezeních a podobně. A když vidí, že je nutná třeba časová uzávěra určité části území, třeba kvůli hnízdění sokola stěhovavého, musí jasně prokázat data, že to opravdu nutné je.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio