Zločiny staré Plzně a okolí
Samé zatýkání a výprasky. Libákovičtí sedláci si užili svoje
Libákovice jsou částí obce Řenče na jižním Plzeňsku. V okolí tady najdeme mnoho zajímavostí, jako třeba rozhlednu Kožich, nebo naučnou stezku Čertovo břemeno. Okolní louky a lesy byly ale v minulosti předmětem vážných sporů.
„Místní sedláci vedli dlouholeté spory s vrchností o lesy, které obklopují ves Libákovice. Hospodáři a vrchnost si navzájem z lesů vyháněli dělníky, kradli si natěžený materiál a mnohdy se to neobešlo bez násilí,“ řekl na úvod památkář Městského úřadu Přeštice Jiří Sankot. Roku 1785 vtrhlo v noci do vsi vojsko a začalo zatýkat zdejší sedláky. „Pro potupu byli vedeni pěšky přes okolní vsi do Dolní Lukavice, kde byl každý z nich vyplacen 16 ranami holí,“ pokračoval Sankot.
Vojáci se poté na 4 týdny usadili ve vsi, aby mohli dohlížet na dodržování pořádku. O rok později se situace prakticky opakovala. „Do vsi dorazili dragouni, kteří ji obklíčili a následně sem vtrhli s obnaženými šavlemi a začali opět zatýkat sedláky. Místo těch, které zde zrovna nezastihli, pozatýkali jejich manželky a vynutili si tak návrat sedláků do vsi. Hospodáři byli znovu vyplaceni, tentokrát 15 ranami holí,“ popsal události památkář.
Po několika desetiletích členové vzpoury pomalu zestárli a nastoupila nová generace bojující za práva libákovických sedláků. Ve 30. letech 19. století šlo především o rodinu Raichartovu, kde se mluvčím sedláků stal Jakub Raichart. I přes veškerou snahu však neuspěl a po jeho smrti na toto místo nastoupil syn Melichar Raichart. Ani jeho snažení však k ničemu nevedlo. Během tohoto dlouhého období opět několikrát vtrhli do Libákovic vojáci.
Co se zde událo roku 1866? Došlo mezi znepřátelenými stranami ke smíru, anebo se celá věc naopak ještě víc vyostřila? To se dozvíte v přiložené reportáži.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
