Apolena Rychlíková: Univerzity pořádají stávky za klima po celé zemi. Upozorňují na to, že politici se k otázce klimatické krize nestaví vážně
V roce 2019 vznikla v reakci na středoškolské hnutí Fridays for Future i vysokoškolská větev s názvem Univerzity za klima. Ta se poprvé do širšího povědomí zapsala v roce 2019, kdy se na Filozofické fakultě Karlovy univerzity odehrála vůbec první Univerzitní stávka za klima. Jí se účastnilo nejen studentstvo, ale i část pedagogického sboru, a připomínali tak – mimo jiné – i ekologický rozměr sametové revoluce.
Ta byla totiž s požadavky na zlepšení životního prostředí neodmyslitelně spjata a právě z akcí tehdejších ekologických platforem protirežimní protesty částečně pramenily.
Čtěte také
Po covidové pauze se stávky za klima v týdnu před výročím 17. listopadu vrací. A zdaleka se k nim nepřipojila jen Filozofická fakulta. Do okupační stávky se letos zapojily skupiny z různých univerzit ve městech po celé zemi, někde za svolení vedení fakult. Stávkovat se bude v Praze, Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové i v Plzni.
Jen v Praze je program připraven například na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Fakultě sociálních věd, Přírodovědecké fakultě, Fakultě humanitních studií či na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Zapojeny jsou rovněž některé další fakulty Univerzity Karlovy a také Akademie výtvarných umění, FAMU i DAMU. V Brně se krom Fakulty sociálních studií připojila JAMU nebo FaVU.
Největší výzva dnešní doby
Studentstvo si kromě programu, v němž jsou zastoupeny diskuze, přednášky, workshopy, dílny a třeba i promítání filmů nebo koncerty, připravilo několik bodů, požadavků, které adresovalo politické reprezentaci.
Čtěte také
Vláda by podle nich měla dát řešení krize jako svou prioritu, což by mělo prakticky znamenat zřízení zvláštní instituce pro boj se změnami klimatu, která by koordinovala vládní i celospolečenské úsilí o spravedlivou zelenou transformaci. Takováto instituce by měla být plně nezávislá. Iniciativa také žádá vytvoření energetické koncepce státu do konce letošního roku.
Stávkující napříč zemí dále volají po zavedení uhlíkové daně a uhlíkové dividendy a zdůrazňují také nutnost dodržet slíbený konec uhelných elektráren do roku 2033. Kritiku si vysloužilo ignorování pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ve věci klimatické žaloby a součástí požadavků je mimo to okamžité vystoupení z energetické charty, která dosud fosilním korporacím umožňovala žalovat jednotlivé státy za jejich klimatickou politiku.
Závěrečný požadavek pak zdůrazňuje nezbytnost toho, aby zelená transformace energetiky a ekonomiky probíhala udržitelně, demokraticky a spravedlivě. To se má týkat zvláště uhelných regionů, kam směřují například peníze z evropského Fondu spravedlivé transformace, které by neměly končit v rukou uhlobaronů a jiných znečišťovatelů.
Je důležité vidět, že se tu vedle středoškoláků a středoškolaček zformovala další sebevědomá, uvědomělá a na budoucnost myslící skupina lidí. Klimatická krize je skutečně tou největší výzvou dnešní doby a bohužel se zdá, že mladí lidé si to uvědomují mnohem zodpovědněji než drtivá většina politické reprezentace. I proto má ale univerzitní stávka za klima právě v období kolem 17. listopadu své zásadní místo. Připomíná nám, že demokracie, spravedlnost a svoboda nejsou samozřejmostí a musíme o ně nejen pečovat, ale i bojovat.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
