Citron. Hořká poetická povídka Jiřího Stránského

28. únor 2023

Hlavnímu hrdinovi se během premiéry hudební skladby bývalého spoluvězně vynoří z hlubin paměti historka, v níž hraje roli docela banální a drobná věc – jeden citron. Citron jako symbol doby. Symbol svobody, poklad, zázrak v absurdních padesátých letech. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Účinkuje: Rudolf Pellar
Připravil: Jiří Vondráček
Režie: Michal Pavlík
Natočeno: 1991

Spisovatel a scenárista Jiří Stránský se narodil v roce 1931 v Praze. V mládí Stránského formovala skautská vlčata a atmosféra na dědečkově statku, kam se sjížděly přední osobnosti politiky a společenského života. Od matky, absolventky divadelní konzervatoře, pak získal blízký vztah k umění a literatuře.

Jako mladý student gymnázia se Stránský zapojil do květnového povstání v roce 1945. Jeho otec byl za války vězněn v Osvětimi a pak znovu zatčen v roce 1948. V roce 1950 zatkli i Stránského bratra Jana. Sám Jiří musel opustit těsně před maturitou gymnázium, v roce 1952 byl rodině zkonfiskován dům a musela se vystěhovat z Prahy. Stihl jej tak osud potomka třídních nepřátel režimu. V roce 1953 byl Stránský odsouzen za údajnou velezradu a strávil osm let v komunistických lágrech. Právě v tomto prostředí načerpal většinu motivů pro svou pozdější literární tvorbu.

Je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál. Napsal řadu próz, byl autorem scénářů k seriálům a filmům a na kontě má i rozhlasové hry, fejetony a překlady z angličtiny. V roce 1990 se stal členem českého PEN klubu a od roku 1992 mu po téměř 14 let předsedal. Za svoji činnost i občanské postoje získal mnoho ocenění.

Století Rudolfa Pellara

Herce, zpěváka a překladatele Rudolfa Pellara nespojuje s Českým rozhlasem jen letitá spolupráce, ale také rok jeho narození, který se shoduje se začátkem rozhlasového vysílání. Letos 28. února si tak připomínáme i jeho sté jubileum. Vltavská Povídka bude proto v tomto týdnu věnovaná jeho umění hereckému, ke kterému ho – zvlášť na rozhlasovém poli – předurčoval i jeho podmanivý baryton.

Připomeneme si ale i práci překladatelskou, které se věnoval spolu se svou ženou Lubou Pellarovou, zvlášť v době po nástupu normalizace, která pro Rudolfa Pellara znamenala zákaz vystupování v rozhlase i televizi. Pellarovi se zaměřovali zejména na americkou prózu a drama. Z jejich překladů vybíráme povídky O. Henryho a Josepha Conrada. Herecké umění Rudolfa Pellara pak připomene jeho interpretace povídek Jiřího Stránského, Jaromíra Johna, Viktora Fischla a Julia Zeyera.

autor: Jiří Vondráček
Spustit audio

Související