Ekonomická analytička: Konec Green Dealu není cílem zemědělců. K přírodě mají blíže než mnozí jiní

Masové protesty zemědělců mají za cíl poukázat na reálné problémy, se kterými se sektor potýká. „V první řadě je to propad výkupních cen obilí oproti minulým letům, kdy se zároveň zdražily vstupy. Zvýšila se nejenom cena energií, ale výrazně narostla i cena hnojiva. Velkým tématem je rovněž byrokracie, kdy zemědělci musejí při hospodaření splňovat řadu podmínek a poskytovat nemálo výkazů. Pojí se s tím významnou měrou i záležitost dotací,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Cílem dotací by mělo být řešení znevýhodnění na trhu. Současný systém ale nerovnosti na trhu naopak vytváří.
Jana Klímová

Nastavení dotační politiky malých a velkých zemědělských podniků je přitom klíčovým problémem sporu. „Velcí zemědělci a potravináři mají výhodu v tom, že mají pro úřadování a vyřizování žádostí aparát. Ti největší příjemci dotací v průměru dostávají 100 milionů korun ročně. Cílem dotací by ale mělo být i řešení znevýhodnění na trhu. Bohužel současný systém nerovnosti na trhu vytváří. Výsledkem je pak to, že ti, kteří by dotace z logiky věci měli čerpat, aby se jim nevýhody kompenzovaly, na to buď nemají kompetence, nebo nemají na vyřízení čas, anebo je to pro ně prostě příliš složité,“ vysvětluje ekonomka.

Konec Green Dealu?

Konec Green Dealu ale podle ní cílem zemědělců obecně není. „Zemědělci jsou lidé, kteří mají mnohem blíže k přírodě než spousta jiných lidí. Bohužel do čela těch, kteří vyjeli do Prahy říkat své požadavky, se postavilo pár jedinců, kteří vyzývají k úplnému ukončení Green Dealu za hlásání nesmyslných sloganů. Poškodilo to image celé skupiny. Řada zemědělců se proto od těchto organizátorů distancovala.“

Čtěte také

Komentátor Černý: Menší váha ve společnosti, ostrá konkurence, klimatická nařízení. Tlak na evropské zemědělce je enormní

Naopak druhá skupina zemědělců, kteří jsou zaštítěni oficiálními svazy, jako je Agrární komora zemědělské společnosti, Zemědělský svaz a také Asociace soukromého zemědělství, říkají jasně, že Green Deal je potřeba.

„Podotýkají však, že záleží na tom, jak rychle se bude zavádět, jaké budou skutečné cíle a co to s sebou přinese, protože je tam samozřejmě řada omezení a nařízení typu, kolik ploch mají zatravnit nebo nechat ležet ladem. Vyvolává to samozřejmě velké pnutí, protože jde o náklady navíc bez dalšího zisku.“

Vstřícný krok EU

V tomto však podle Klímové čeští zemědělci nacházejí sluchu u současné vlády, která ústy ministra zemědělství Marka Výborného říká, že je připravena o věci jednat. Vstřícně se tváří i Evropská komise, která už včera představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která by jim měla ulevit.

„Jde zejména o podmínky pro získání dotací. Má se snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 %. A zmírnit by se měly také požadavky na podíl půdy, která se má povinně zatravnit a z které zemědělci nemají příjmy,“ vypočítává analytička.

Návrhy se v pondělí budou zabývat ministři zemědělství členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu. „Potud je to správně. Samozřejmě by nemělo dojít k situaci, kdy se tím úředníci budou zabývat další dva roky. Pokud ale skutečně opatření vejdou do praxe, určitě to zlepšení nebo úlevu znamenat bude,“ dodává Jana Klímová.