Jan Fingerland: Jak Gaza hýbe americkou politikou
Války se mohou lišit v řadě ohledů. Ta, která se vede v Gaze, má tu zvláštní vlastnost, že hýbe politikou v mnoha zemích, včetně těch, které leží třeba až za oceánem. Příkladem mohou být Spojené státy.
Čtěte také
Týká se to obou stran, demokratické i republikánské. Demokratický prezident Joe Biden je od počátku dost aktivní, brzy po útoku osobně navštívil Izrael, a snaží se stát při Izraeli jako tradičnímu spojenci v mezinárodní politice.
Jenže tato jeho role se značně dotýká i domácí politiky, včetně jeho plánu nechat se příští rok podruhé zvolit do prezidentské funkce. Demokraté byli tradičně stranou nakloněnou americkému spojenectví s Izraelem. Dnes se prezident Biden snaží udržet rovnováhu mezi dvěma cíli.
Prezidentský slalom
Na jedné straně stojí při Jeruzalému, a podpořil zvýšení americké vojenské podpory, například dodávkami munice.
Čtěte také
Ale na druhou stranu tlačil na izraelskou stranu, aby souhlasila s humanitárními přestávkami, a pravděpodobně nakonec své spojence přinutí, aby souhlasili s příměřím, možná dříve, než se Izraelcům podaří zničit Hamás. To činí s ohledem na veřejné mínění v muslimských zemích, ale i části domácího veřejného mínění.
Sílí totiž relativně nový voličský segment, který s Bidenovou politikou nesouhlasí. Jde o mladé voliče a také voliče z řad amerických muslimů, kterých je dnes už několik milionů. Hlasem nespokojenců je několik členů a členek Sněmovny reprezentantů, kteří se v těchto dnech pod vedením Ilhan Omarové pokusili zablokovat prodej amerických zbraní Izraeli.
Největší pozornost na sebe strhla michiganská poslankyně palestinského původu Rashida Tlaibová, která tvrdí, že Biden podporuje „genocidu Palestinců“. Za svou propagaci hesla o osvobození Palestiny „od řeky k moři“ byla v Kongresu dokonce oficiálně pokárána, a to hlasy republikánských kolegů i více než dvacítky jejích demokratických kolegů. O voliče ale Tlaibová nepřijde.
Čtěte také
Mladí Američané, zejména silně levicového smýšlení, mají na Izrael výrazně kritičtější pohled než generace jejich rodičů, a podle jednoho průzkumu zhruba polovina z nich fandí spíše Hamásu než Izraeli.
Mluví se proto o možnosti, že by Bidenova politika mohla způsobit jeho prohru. Pokud by koalice nesouhlasících mladých voličů, progresivců a muslimů nepřišla k volbám, pomohla by paradoxně do Bílého domu Donaldu Trumpovi.
Ještě se uvidí
Podpora Izraele je paradoxně věc, na které se momentálně hlavní proud demokratů i republikánů v Kongresu shodnou, na rozdíl od podpory Ukrajiny. Republikánům rozkol v řadách demokratů vyhovuje, protože stranu oslabuje.
Čtěte také
Mezi republikánskými kritiky demokratických radikálů se tak paradoxně ocitli i lidé, jako Marjorie Taylor Greenová, která jinak sama proslula antisemitskými výroky a konspiračními teoriemi. Jaký dopad by zvolení Donalda Trumpa měl na situaci v Izraeli a Gaze není zřejmé, protože jako prezident byl velmi nevypočitatelný.
Zatím republikáni dávají okázale najevo svou podporu Izraeli, jak se ukázalo například na nedávné debatě republikánských uchazečů o kandidaturu. Jeden člen kongresu se nechal vidět v izraelské uniformě. Na izraelské straně otevřeně stojí také Mike Johnson, nedávno zvolený předseda Sněmovny reprezentantů, vyznáním evangelikální křesťan.
Část republikánů možná doufá, že by nevraživost progresivců a muslimů, a někdy i otevřená podpora antisemitismu, mohla vést k odklonu židovských voličů i dárců od demokratů. Zatím většina amerických Židů zatím Bidenův postup chválí, dokonce i ti, kteří mu dříve nakloněni nebyli. Američané si svého prezidenta zvolí za méně než rok, 5. listopadu 2023.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
